A těch se z Mysliveckého sdružení Háj Velehrad-Modrá včetně jejich střelců-hostů sešlo na zahájení prvního letošního honů na Modré tři desítky. Někde uprostřed nich stál na slavnostním nástupu i sedmaosmdesá­tiletý Evžen Kunz z Velehradu. „Snad to bude letos veselejší než vloni, kdy jsme při prvním honu ulovili dva bažantí kohouty, dva ušáky a jednoho divočáka,“ spřádá plány nejstarší z účastníků honu, který byl do řad příslušníků Hubertova cechu přijat před třiapadesáti lety. Za tu dobu prošpikoval na honech broky stovky zajíců, bažantů, koroptví, ale i škodné zvěře.

Zkoušku z myslivosti a získat tak první lovecký lístek se Kunz rozhodl v roce 1950. „Než jsem se ale stal členem tehdejšího mysliveckého sdružení Velehrad, musel jsem si na to osm let počkat. Otec, který byl tenkrát mysliveckým hospodářem, byl toho názoru, že si to musím prací pro myslivost zasloužit,“ vybavuje si vzpomínky Kunz. Přiznává, že myslivost je především kus poctivé práce, kterou nimrodi vykonávají v době svého osobního volna bez nároků na odměnu.

„Dávno pryč jsou doby, kdy jsem na každém z podzimních honů dostal jako střelec zajíce nebo bažanta zadarmo a ještě jsem si mohl další přikoupit,“ svěřuje se muž v zeleném hubertuse s brokovnicí přes rameno. „Tenkrát byly po honu na výřadu i tři stovky zajíců a sto padesát bažantů. V roce 1962 jsem byl hostem na honu v Ostrožské Nové Vsi a tam jsem zastřelil čtyřicet zajíců a dvacet bažantů,“ spíše konstatuje, než se Kunz chlubí.

K dobru dává, že při jednom z honů v okolí Velehradu střelili nimrodi v padesátých letech na čtyři stovky koroptví. „Počátkem šedesátých let minulého století začaly

koroptve v revíru mizet a my jsme je na honech nelovili. Přesto se z honitby nadobro vytratily,“ říká smutně myslivec.
Navzdory tomu prožil mezi nimrody moc pěkných zážitků a rád na ně vzpomíná při posezení s myslivci po skončených honech.