Ředitel ZUŠ Slovácko David Hrubý: Koledy jsou symbolem i kouzlem vánočního času

Několik zajímavostí o zpěváčcích i jejich muzikantech prozradil v rozhovoru čtenářům Slováckého deníku David Hrubý, šéf ZUŠ Slovácko, kterou mnozí z malých aktérů koledování navštěvují.

Kdo bude letos primášem cimbálovky a v jakém počtu toto hudební těleso nastoupí?

Cimbálovku primášuje stejně jako v předešlých letech Štěpán Vaculík, takže v tomto ohledu již zkušený harcovník. Hrát bude s dalšími sedmi kolegy, kteří se společně připravují pod dohledem jejich učitele Ondřeje Krátkého. Než začne samotné celorepublikové koledování, připravili si pro navození té správné atmosféry naši muzikanti společně se zpěváčky z komorního sboru Elišky Smetkové tři méně známé koledy.

Přízeň nám zachoval a chybět tudíž nebude ani dětský pěvecký sbor Kunovjánek. V jakém počtu by se malí zpěváčci mohli v centru Hradiště 14. prosince sejít a v jakém věkovém rozsahu je sbor složený?

Jsem rád, že naše cimbálová muzika již delší dobu spolupracuje s folklórním souborem Kunovjánek a společná činnost pokračuje u našich starších žáků i nad rámec aktivit školy, což je pro nás výborná zpráva. Zpěváčků z Kunovjánku bude třicet v rozmezí 7 až 12 let, a tak určitě budou pořádným základem pro celý koledující hradišťský sbor.

Letos se budou zpívat koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Veselé vánoční hody, Pásli ovce Valaši a píseň Vánoce, Vánoce přicházejí, která z nich dá vašim svěřencům nejvíce zabrat?

Příprava a zkoušení koled je díky své atmosféře pro mladé hudebníky vždy příjemná práce a už z toho důvodu bych neřekl, že nějaká z nich jim dává vyloženě zabrat. Na druhou stranu třeba koleda Narodil se Kristus Pán je určitým oříškem, aby její chorální harmonie vyzněla slavnostně i ve folklórním souboru.

Jaký vztah máte ke koledám vy osobně, které z nich jsou vašimi nejoblíbenějšími a proč právě ony?

Koledy jsou symbolem vánočního času, neodmyslitelnou součástí jejich kouzla, které člověk nejvíce vnímá samozřejmě jako dítě. Pedagogická profese je krásná i v tom, že člověk je nestále v kontaktu s dětmi a to mu často připomíná i věci a pocity, které jako dospělí už často nevnímáme nebo si nepřipouštíme. Každý rok, když s žáky začínáme s blížícími se Vánocemi hrát koledy, aby si mohli zahrát i doma na Štědrý den pod stromečkem, vidím, jak ožijí a těší se. Koledy mají často krásné melodie i texty, k mým nejoblíbenějším nejspíš pro jedinečnost své melodie a harmonie i poetický text patří Chtíc abych spal, která nepatří mezi lidové, ale jejím autorem je barokní skladatel Adam Michna z Otradovic.

Koledy jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc a vy jste mimo jiné muzikant. Kde k nim nejraději děláte hudební doprovod a na jaký hudební nástroj je nejraději hrajete?

Ve velké oblibě mám koledy pro smyčcový orchestr soudobého brněnského skladatele Evžena Zámečníka. Jsou opravdu skvěle zaranžované, objevují se v nich nádherné nečekané harmonie a baví mě i lehce jazzový šmrnc, do nějž jsou některé laděné. Hrál jsem je už mnohokrát na řadě předvánočních koncertů v podstatě od doby, kdy jsem ještě studoval na konzervatoři a každoročně mi navodí tu pravou vánoční náladu. Nejraději mám, když se koledy rozezní v zaplněném kostele.