Ráda bych si zahrála v katedrále svatého Víta, přeje si Olga Svoják

„Na naše varhany se hraje bezvadně. Máme relativně velký a prostorný kostel a zvlášť v prázdném kostele se zvuk krásně nese. Jsou ozdobou našeho kostela,“ říká v našem povídání Olga Svoják, která pracuje jako tisková mluvčí radnice ve Veselí nad Moravou.

Jak dlouho jste se učila na varhany? Pamatujete, kdo vás učil a kdy jste začala?

Učila jsem se 11 let na klavír v ZUŠ v Uherském Ostrohu u paní učitelky Strakové, která zde dodnes učí. Protože je můj otec bezmála čtyřicet let ve službě varhaníka, trávila jsem jako dítě na kůru mnoho času a měla tak k varhanám blízko. Varhany jsem si mohla tedy „osahat“ kdykoliv mimo liturgii, ale už v době, kdy jsem začala hrávat na klavír krátké melodické skladby, mohla jsem tyto melodie zahrát při mši ve chvílích, kdy je prostor pro improvizační hraní. Ale mši jsem si poprvé zahrála až o pár let později.

Je velký rozdíl hrát na varhany a klavír?

Technicky je hraní stejné. Jen u varhan se přidávají pedály, které jsem v začátku nepoužívala vůbec, dodnes je zařazuji postupně. Po pár letech tréninku na klavír jsem už byla schopná hrát liturgické písně na varhany.

Pamatujete si první zahranou skladbu?

První natrénovanou píseň si pamatuji a kdykoliv ji hraji, vzpomenu si, že je to moje prvotina. V kancionále je to píseň č. 592, je v C-dur tónině, což je taková klávesová jistota.

Jak vzpomínáte na první hraní při mši svaté? Kdy to bylo?

Poprvé jsem sama na velké varhany hrála 13. června 1996, bylo mně 13 let. Přesně si to pamatuji, protože byl svátek svatého Antonína a na závěr se zpívala píseň „Na Blatnické hoře“.

Měla jste trému? Byla jste nervózní?

Asi jsem trochu trému měla, je to velká zodpovědnost. Varhaník je sice „schovaný“ mimo pohledy lidí, ale jinak všechny zpěvy na něm stojí a nesmí se zastavit, všechny chyby či překlepy musí „ustát“, respektive „uhrát“. Já jsem v tu dobu už byla zvyklá hrávat při dětských mších a jiných příležitostech, kde jsem doprovázela „scholu“ (dětský kostelní sbor) na keyboard, takže jsem svým způsobem byla zvyklá hrát při mši.

close info Zdroj: Deník/Petr Turek zoom_in Olga Svoják coby tisková mluvčí ve Veselí nad Moravou.

Trénovala jste i v prázdném kostele?

Ze začátku jsem v prázdném kostele trávila hodně času. Dnes už na trénování nemám moc čas, ale ráda bych si ho znovu našla.

Jak je kostel v Ostrožské Lhotě akustický? Jak se vám tam hraje? Na které hraní v kostele vzpomínáte nejraději?

Na naše varhany se hraje bezvadně. Máme relativně velký a prostorný kostel a zvlášť v prázdném kostele se zvuk krásně nese. Všeobecně asi ráda vzpomínám na hraní při slavnostních příležitostech nebo na možnosti si takzvaně „zahostovat“. Ráda vzpomínám například na hraní v Zrcadlové kapli v Klementinu.

Je rozdíl hrát ve všední den a v neděli?

V neděli je více hraní, více povinností včetně toho, že člověk musí včas vstávat. Bývá více lidí, je to větší zodpovědnost. Ve všední den je v kostele komornější atmosféra a hrát v tyto dny je tedy pro mě velký relax.

„Mám ráda rockový žánr. Momentálně mám v oblibě tvorbu a zpěv Václava Noida Bárty. Byla jsem na pár jeho koncertech a ráda si ho poslechnu.“

play_fill

Novinka na Baťově kanálu, podívejte se dovnitř plavební komory na Slovácku

Z okolí

Jak často hrajete? Připravujete se nějak?

V současné době hrávám v průměru dvakrát týdně, když trávím víkend ve Lhotě, mívám sobotní službu. Pokud není otec doma, hrávám místo něj každý den včetně nedělí. V době, kdy podnikal v maloobchodě, jsem hrávala téměř výhradně jenom já včetně svateb a pohřbů. Pamatuji si, že jsem se v době studia na gymnáziu za varhany učila i maturitní otázky. Dokonce při mši! Možná proto jsem odmaturovala „za čtyři“. V době, kdy jsem bydlela mimo Lhotu, jsem při svých návštěvách vždycky ráda využila příležitost sednout „ke stroji“. Na trénování mám teď málo času, ale stále mám velké rezervy. Chci se zdokonalovat ve všem, co dělám. Tedy i ve hře na varhany.

Vnímáte při hraní kázaní nebo se soustředíte jenom na hru? Měl by být varhaník v kostele věřící?

Kázání vnímám, celou dobu musí být varhaník přítomen v čase a prostoru, aby začal hrát ve správný čas správnou píseň. Vzhledem k předchozí větě si moc neumím představit nevěřícího varhaníka, ale teoreticky to asi jde.

Jaké máte v Ostrožské Lhotě varhany? Kolik mají píšťal? Jsou něčím zajímavé?

Varhany jsou ozdobou našeho kostela. Jsou zde od roku 1908 a byly zhotovené varhanářem z Uherského Hradiště s podmínkou, že budou nejdříve vystaveny na výstavě v Kroměříži, kde se „pro svou vnější formu, impozantní velikost i libozvučnost tónů staly předmětem všeobecného obdivu“. V roce 1966 byly opraveny a rozšířeny do dnešní podoby. Procházejí pravidelnou údržbou. Mají asi dva a půl tisíce píšťal.

Novinky v klokánkování a bondingu: Zdravotníci se zdokonalili ve vývojové péči

Slovácko

Jsou třeba jiné než na svatém Antoníčku?

Přiznám se, že jsem ještě neměla možnost vyzkoušet nové varhany na Antonínku, protože byly instalovány teprve v loňském roce. Výměna byla opravdu potřebná, na ty staré se nehrálo úplně komfortně. Ale na Antonínku si vždy ráda zahraji a doufám, že budu mít i nadále příležitost.

Které jsou vaše oblíbené skladby? Jakou máte ráda hudbu? Koho si ráda poslechnete?

Jak jsem psala, můj originální nástroj je klavír a čas od času opráším klasiku jako je Beethoven, Chopin, Grieg, Mozart nebo třeba Čajkovskij, ale ráda si zahraju i něco moderního třeba od Queen, Elton John, Adele, muzikálové skladby a podobnou muziku. Záleží asi na náladě. Umím zahrát na kytaru při táboráku, ale klavír a varhany jsou na prvním místě. Co se týká poslechu hudby, mám ráda rockový žánr. Momentálně mám v oblibě tvorbu a zpěv Václava Noida Bárty. Byla jsem na jeho pár koncertech a ráda si ho poslechnu.

Máš nějaké přání, kde si chcete zahrát?

Asi bych si ráda zahrála na nové varhany v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Takové skromné přání, mně vlastní.