Už jen jednou otočím svůj stolní kalendář s tipy na nejhezčí cyklistické výlety po České republice a poběžím závod. Po asi čtvrt roce přípravy konečně pevně věřím, že jej zvládnu absolvovat. Nebylo tomu tak ještě před dvěma týdny, kdy jsem si to mašíroval po stezce z Velehradu domů do Starého Města s teniskami v rukou a poraženeckou náladou v hlavě. Po delší trase mě začaly dřít boty tak nesnesitelně, že jsem posledních pár kilometrů raději finišoval po tvrdém, ale bolest nezpůsobujícím asfaltu bosky.

Neúspěšnou anabázi odnesly nejen potrhané ponožky, ale také opuchlá chodidla a paty. Jak jsem se později dozvěděl, jednalo se o mou banální chybu. „Příště si obleč silnější ponožky a na závod si pořiď nějaké kvalitní, sportovní. Na výběr jich je celá řada," poradil mi můj kondiční trenér Michal Hejda. Jak jednoduché. S tenkými letními ponožkami v botách už zdolávat osobní dálkové rekordy určitě nikdy nevyrazím.

Mnohem neuvěřitelnější historka se mi na stejném místě stala jen o pár dní později. Naskytla se mi poprvé v životě možnost zblízka si prohlédnout lišku obecnou. Na detailnější prozkoumání jsem bohužel neměl moc času, protože psovitá šelma, běžně velmi plachá, se za mnou rozběhla. Abych vyloučil možnost pokousání, přešel jsem s liškou v patách z maratonského do sprinterského tempa takovým způsobem, že by snad zaplesalo i srdce trenéra jamajské reprezentace.

Naštěstí jsem z asi dvousetmetrového souboje vzešel jako vítěz a o nezvyklém setkání informoval staroměstské myslivce. Takové chování totiž odpovídá zvířeti infikovanému vzteklinou. „To je ale velice zvláštní, protože vzteklina nebyla na území České republiky už šest let prokázána. Každopádně se tam s chlapama půjdeme podívat. Mohl by to být případ nějakého cizopasníka. V poslední době se k nám začíná z Německa šířit například echinokokóza, kterou zatím prokázali v západních a severních Čechách," podotkl Pavel Pluhař, hospodář staroměstského mysliveckého sdružení Lípa.

V posledních dnech přípravy bude klíčové dodržet správný tréninkový harmonogram, tedy neděle úterý čtvrtek sobotní závod. V pátek před samotným Velkomoravským půlmaratonem bych měl stoprocentně odpočívat, aby bylo tělo následující den plné energie. „Konzumaci bílkovin před závodem ukonči na páteční oběd. V sobotu ráno by sis měl dát pokud možno vysokoenergetické, ale pomalé sacharidy jako banány či ovesné vločky, aby ti energie vydržela na delší dobu. Výborné je pro tento účel i kakao s rozmíchaným syrovým vajíčkem, s tím ale souvisí jisté zdravotní nebezpečí. To ať si každý rozhodne sám," konstatuje trenér Michal Hejda.

Důležitou součástí každého tréninku je regenerace. Je vhodné zajít si do sauny nebo masérny, pro zápecníky však existují i jednodušší varianty. Po výkonu je nezbytné pomalé vyklusání a následné protažení namoženého svalstva, doma si pak můžete dát studenou či teplou koupel nebo sprchu. „Nejlepší je obě teploty střídat. Dá se ale říci, že způsobují totožný efekt, a sice pasivní zvýšení průtoku krve," vysvětluje můj osobní kouč.

Začínám také řešit otázku, co si v den závodu obléct. Doposud jsem trénoval v kraťasech do zahrady, ale přece jen bych chtěl při půlmaratonu vypadat alespoň trochu na úrovni. Trh nabízí za pár stokorun široký výběr běžeckých šortek, což zřejmě bude ideál. Navíc si podle trenéra žádné speciální triko pořizovat nemusím. „Stává se, že když si někdo na závod koupí oblečení hodně odlišné tomu, v němž trénoval, může se cítit nesvůj a podat kvůli tomu horší výkon. Nemyslím si sice, že by to v tvém případě bylo pravděpodobné, nicméně tričko Slováckého deníku bude pro tebe tou nejlepší volbou."