Areál je dokonce natolik výjimečný, že byl zařazen na seznam kulturních památek České republiky a je památkově chráněn. Filmaři použily exteriéry nemocnice při natáčení filmu Dědictví aneb kurva se neříká s Boleslavem polívkou v hlavní roli. Vyhlášená je psychiatrická nemocnice také svou profesionalitou a dobrými výsledky. Útočiště ve zdejší protialkoholní léčebně našly i některé známé osobnosti. Mezi nimi například již zesnulá zpěvačka Iveta Bartošová či herec Roman Štolpa.

Květná zahrada v Kroměříži 1. května 2021
Květná zahrada otevřela a hned zlomila návštěvnický rekord. Takto teď vypadá

Třetí na Moravě, s 1100 lůžky

Kroměřížská psychiatrická nemocnice byla v době svého vzniku třetím ústavem pro choromyslné na Moravě. Její původní název zněl Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži.

V době vzniku disponoval nejvíce lůžky pro pacienty na Moravě, a sice 1100. Jen pro srovnání, druhým největším byl ústav pro choromyslné ve Šterneberku s 770 lůžky.

Přednost dostala Kroměříž před lokalitami Bystřice pod Hostýnem, Frenštát pod Radhoštěm a Vsetín. A jaká byla vlastně kritéria?

„Poloha ústavu má být volena poblíž menšího města z ohledů praktických i z ohledu na potřeby funkcionářů ústavu, s dobrou komunikací, pitnou a užitkovou vodou, zdravým okolím,“ píše dr. Kolb v dokumentu Návrhu staveb ústavů pro choromyslné. Město Kroměříž mělo na začátku 20. století zhruba 14 tisíc obyvatel. Volbu Kroměříže potvrdil na konci října roku 1903 Moravský zemský sněm.

Třetí ročník výstavy sportovních a upravených vozů na výstavišti v Kroměříži; sobota 21. srpna 2021
Sporťáky zavítaly do Kroměříže. Takhle se na výstavišti blýskaly

Ústav přinesl secesi do města

Stavba následně probíhala mezi lety 1905 až 1909 a byla rozdělena do čtyř stavebních období. Stejně tak byl do čtyřech částí celý ústav rozdělen. První, nacházející se vpravo od vchodu, byla určena pro nemocné ženy.

Druhá část ležící za administrativní budovou tvořila především zázemí. Mužská část ústavu ležela vlevo od vchodu a byla podstatně větší. Poněkud stranou se nacházela čtvrtá část, tvořená budovami hospodářské kolonie a jedním pavilonem pro nemocné.

Samostatnou kapitolou je výstavba budovy márnice s pitevnou a výkropní kaplí. Architekt stavbu orientoval průčelím ke stromořadí skvostné Květné zahrady, dnes památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Proto bylo nutné průčelí kaple bohatěji vyzdobit, než se původně plánovalo. Nutno zmínit také katolický kostel.

Ústav pro choromyslné do Kroměříže „přinesl“ secesi, která tu do té doby chyběla. A rázem se tento sloh stal velmi vyhledávaným. V areálu psychiatrické nemocnice je v secesním slohu bezesporu nejdůležitější stavbou společenský dům. Jeho kapacita dosahovala až 500 lidí.

Pro personál strava a přístřeší

Ústav sice ještě nestál, ale už měl svého prvního ředitele. Tím se stal primář Zemského ústavu pro choromyslné Vincenc Návrat.

Ústav pro choromyslné také nebyl z hlediska lékařské kariéry žádné „terno“. Lidé si často ústav spojovaly s nechvalně známými blázinci a proto se do nich ani zdravotní personál příliš nehnal.

Jisté výhody však práce měla. Například strava a „přístřeší“ na jednotlivých pavilonech. Jistý způsob bydlení v areálu trval ještě dalších 50 let. Pracovní podmínky byly v Kroměříži o něco lepší, než v jiných moravských ústavech. Třeba upozornit, že muži měli o necelých 18 procent vyšší plat než ženy.

Od té doby se Psychiatrická nemocnice proměnila k nepoznání. Změnily se metody léčby, zvýšila se odbornost personálu, medicína šla kupředu. Areál však nadále zůstává architektonicky velmi výjimečný.