Z desíti účastníků testu v ulicích Uherského Hradiště si na poskytnutí akutní pomoci „trouflo“ sedm z nich, přičemž v šesti případech se jednalo o osoby do 20 let. Například devatenáctiletý Jindřich Popelka z Uherského Hradiště testujícím redaktorům vysvětlil i podání první pomoci. „Zastavit tepenné krvácení, položit člověka do stabilizované polohy či ošetření otevřené zlomeniny pro mě není problém. Dokonce jsem měl možnost se takto postarat o kamaráda, který na taneční zábavě zkolaboval,“ připomněl i s praktickou ukázkou Popelka.

Starší spoléhají na pomoc lékařů

Naopak dvaapadesátiletý Karel Nesázel by se raději spolehl na pomoc specialisty. „Možná bych dokázal zraněného uložit do stabilizované polohy, pak bych ale raději volal záchranku,“ přiznal Nesázel.

Ve schopnosti mladší generace věří i zastupující ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Anton Vaňo. „Ze zkušeností vím, že staří lidé žijí stále v přesvědčení, že se v případě nemoci či zdravotních komplikací o ně někdo postará. Mladým lidem již toto myšlení není vlastní. Dokazují to i případy u kterých jsem asistoval. V sedmdesáti procentech případů jsou mladí lidé schopni první pomoc poskytnout. Před nedávnem mě volali ke kolapsu člověka na jednu z regionálních diskoték. Po příjezdu na místo jsem zjistil, že postižený leží ve vzorné stabilizované poloze,“ poznamenal Vaňo.

Ředitelka oblastního spolku Českého červeného kříže v Uherském Hradišti Jarmila Vavřiníková není na rozdíl od Antona Vaňa v náhledu na povědomí o první pomoci mezi lidmi tolik optimistická. „Informovanost veřejnosti ohledně poskytování první pomoci je malá. Většina lidí se začne zajímat o tuto problematiku až ve chvíli, když se setkají se situací, kdy první pomoc potřebují. Jedná se například o dopravní nehody či náhlé onemocnění v rodině. Rovněž na sportovních závodech, podnicích a dalších institucích se vyskytují kvalitně školení pracovníci první pomoci jen velmi zřídka,“ tvrdí na základě svých zkušeností Vavřiníková.