Jen málokdo ovšem tuší, že za touhle romantikou se ukrývá spousta nedořešených problémů, které tíží provozovatele lodní dopravy.

„Oproti jiným oblastem u nás, kde se provozuje plavba, není na Baťově kanále do dnešního dne zajištěná loď pro údržbu plavební cesty," uvedl jeden z příkladů Roman Procházka ze společnosti Pobytové lodě, která provozuje lodní dopravu mimo jiné také na Vltavě či Labi. Provozovatelům ovšem chybí daleko širší zázemí pro jejich činnost. „Větší lodě jsou spouštěny na vodu jeřáby, ale míst vhodných pro tuto manipulaci je velmi málo. Menší lodě se spouštějí z přívěsných vozíků na sjezdech do vody, například naproti restauraci U Komína, tento sjezd ale pro změnu mnohým vozíkům nevyhovuje," vyjmenoval Zdeněk Klečka ze společnosti Lodě hausbóty, kterého doplnil svými postřehy také Michal Hampala ze společnosti Hamboot. „Sjezdy do vody pro spuštění a vytažení menších plavidel jsou mnohdy špatně konstrukčně řešené a neudržované, těch vyhovujících je na celé vodní cestě velmi málo," prozradil.

Cybí objekt k servisování lodí

„Všech šest sjezdů, které jsou rovnoměrně rozloženy po celé délce Baťova kanálu, je projektováno podle platných technických norem a vyhovují požadavkům na jejich využití. Otázkou pak spíše zůstává, zda sami provozovatelé mají dostatečně vyhovující přepravní techniku," namítá Gabriela Tomíčková, mluvčí Povodí Moravy, které má údržbu kanálu na starosti.

Ani po spuštění lodí na vodní hladinu však problémy nekončí. „Uvítali bychom u kanálu objekt k servisování a opravám lodí. V současné době se tyto činnosti odehrávají buď na vodě před přístavem ve Starém Městě, nebo na břehu v jeho zadní části," vysvětlil Zdeněk Klečka. „Podobný servisní objekt navíc musí mít také dobrý přístup k vodě. Hodně postrádáme i prostory pro uskladnění lodí na zimní stání," označil další z ožehavých problémů Michal Hampala.

Počet návštěvníků Baťova kanálu každoročně vzroste

Rezervy pak většina provozovatelů spatřuje také ve fungování samotného kanálu. „Určitě by bylo přínosné, kdyby se rozšířily provozní hodiny plavebních komor. Zejména v létě je doba od desíti do osmnácti hodin velmi slabá," popsal své zkušenosti Michal Hampala.

Provozovatelé lodní dopravy se tak shodují na tom, že na rozvoji Baťova kanálu, na kterém je provoz již téměř 20 let, je zapotřebí stále pracovat. I vzhledem k tomu, že roste počet lodí i turistů, stejně jako jejich nároky.

O stanovisko Slovácký deník požádal i Ředitelství vodních cest ČR, které má na starosti výstavbu a investice, to se k zaslaným dotazům doposud nevyjádřilo.

Na vzniku vodní cesty z Otrokovic do Rohatce v délce 53,5 kilometru se podílel podnikatel J. A. Baťa. Její výstavba proběhla v letech 1934 až 1938, řekou Moravou bylo vedeno 28,3 kilometru cesty, zbývajících 25,2 kilometru vedlo plavebními kanály. V roce 1961 byla veškerá plavba zastavena, další práce na obnově vodních cest začaly až v roce 1989 a roku 1995 byl provoz slavnostně obnoven. V současnosti je na Baťově kanále 20 přístavišť a přístavů, dalších pět je na řece Moravě. Dva z nich se nachází na slovenském území.