Rožnovský skanzen patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům ve Zlínském kraji. Vloni sem zavítalo více než 360 tisíc lidí. Letos je ale situace odlišná.

Na březnový nástup epidemie reagovala vláda omezením ekonomiky, což zahrnovalo i uzavření kulturních institucí prakticky na celé jaro. Skanzen přišel o řadu pořadů včetně toho největšího – Velikonoc na Valašsku. Jen tento třídenní program navštěvuje na třicet tisíc lidí.

S letním uvolněním opatření se situace zlepšila.

„Návštěvnost za červenec, srpen a září se pohybovala na devadesáti procentech běžného roku,“ přiblížil ředitel muzea v přírodě Jindřich Ondruš. Pomohla také řada „náhradních“ akcí, které pracovníci skanzenu připravili.

VÁNOČNÍ JARMARK SE NEUSKUTEČNÍ

Dohnat jarní ztrátu se už ale nepodaří. Do začátku podzimu v porovnání se stejným obdobím loňského roku přišlo letos do rožnovského skanzenu o 90 tisíc návštěvníků méně.

S nástupem druhé vlny epidemie je muzeum opět uzavřené a ztráty se prohlubují. Už je rozhodnuto, že se neuskuteční druhá největší akce roku – Vánoční jarmark. „Podle současných prognóz se nedá předpokládat, že by se tak velká akce mohla odehrát,“ potvrdil Jindřich Ondruš. Znamená to ztrátu dalších asi 14 tisíc návštěvníků a další milionové škody.

Podle Ondruše se Valašské muzeum s nevydařeným rokem vyrovná. Jarní ztráty z části kompenzovalo ministerstvo kultury, část muzeum pokryje z vlastních rezerv, jež si vytvořilo dobrým hospodařením v minulých letech.

Dobrou zprávou je, že alespoň nákaza koronavirem se prozatím pracovníkům muzea vyhýbá. Nebylo také nutné kvůli horší ekonomické situaci sahat k propouštění kmenových zaměstnanců.

LÉTO BYLO SKVĚLÉ, PODZIM NÁS ZASE SRAZÍ DOLŮ

Příklad Valašského muzea v přírodě dobře ilustruje situaci mnoha dalších vyhledávaných destinací v regionu. S výpadkem návštěvníků a příjmů se potýká například zlínská ZOO, která se už vyzvala své příznivce, aby ji stejně jako na jaře, podpořili nákupem na e-shopu, sponzorováním oblíbeného zvířete nebo zasláním příspěvku na sbírkové konto Zoo Zlín.

Protiepidemická opatření mají také zásadní dopad na návštěvnost všech objektů Muzea regionu Valašsko. „V letních měsících jsme si sice vedli skvěle a alespoň částečně eliminovali výpadek z jara, ale podzimní měsíce nás opět posouvají směrem dolů,“ říká Lukáš Spitzer, zástupce ředitele muzea.

CITELNĚ CHYBÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Zhruba od poloviny října jsou zavřené všechny muzejní pobočky, zrušené jsou všechny akce a výstavy. Loňský říjen byl přitom co do počtu návštěvníků nejsilnějším měsícem. Propad návštěvnosti nyní v Muzeu regionu Valašsko odhadují na 30 procent.

„Kromě úbytku běžných návštěvníků nás trápí také výpadek edukačních programů pro školy, které běžně tvoří asi pětinu celkové návštěvnosti muzea,“ doplňuje Lukáš Spitzer.

ZLÍNSKÝ KRAJ PŘIŠEL O POLOVINU HOSTŮ

Podle pracovníků Centrály cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM) cestovní ruch ve Zlínském kraji citelně poznamenala už jarní opatření proti koronaviru. Počet hostů v regionu meziročně poklesl o 52,4 % a počet jejich přenocování o 47,6 %.
V létě se situace zlepšila, naplnil se předpoklad, že lidé budou vyhledávat především pobyty v tuzemsku.

„Pro většinu ubytovacích zařízení to znamenalo krátkodobě dobrou obsazenost, zhruba na tři měsíce se částečně stabilizovaly také restaurační služby a dobrá byla i návštěvnost jednodenních turistických cílů, tedy hradů, zámků či muzeí,“ připomněl za CCRVM Zdeněk Urbanovský.

Na druhou stranu řada organizátorů rušila či přesouvala velké a tradiční kulturní či sportovní akce. S tím souvisejí nižší tržby navazujících služeb cestovního ruchu. Sníženou možností i ochotou lidí cestovat jsou postižené cestovní kanceláře a agentury. Proběhl jen nepatrný zlomek kongresů a konferencí.

Nynější druhá vlna epidemiologických opatření je zkouškou pro všechny zaměstnavatele v oblasti cestovního ruchu. Ve hře je dopad zejména na zaměstnance ubytovacích a stravovacích služeb, kterých ve Zlínském kraji pracuje téměř osm tisíc.

„Je nepříjemné, že k zastavení příjmů pro podniky v cestovním ruchu dochází před zimní sezonou, která je z pohledu výnosů nejslabším obdobím roku, zatímco náklady, zejména na energie, v tomto období rostou,“ poznamenal Urbanovský.