Podle vinaře Libora Zlomka z Boršic u Blatnice je nulová spotřební daň nutným standardem ve všech zemích, kde se pěstuje réva vinná a vyrábí víno.
„Při jejím zavedení by nás stát obchodně paralyzoval od okolních vinařských zemí, stali bychom se nekonkurenceschopní a takřka jedinou evropskou zemí, kde stát v přímém přenosu zlikviduje to, co tady společně třicet let budujeme,“ tvrdí Libor Zlomek.
Zavedením spotřební daně by podle něj bylo impulsem pro rozvoj šedé ekonomiky a černého trhu, což by mělo zásadní vliv na očekávaný výběr do státní pokladny.
„Diskutovaná výše spotřební daně 23,4 Kč na litr by po marži obchodníka a započtení DPH posunula cenu vína na nekonkurence schopnou úroveň, můžeme mluvit o zdražení láhve o 35 - 45 Kč. Stát by měl v první řadě svým občanům dokázat, že umí hospodařit a předložit výsledky úspor na straně výdajů, teprve pak se můžeme bavit o straně příjmů,“ dodává Libor Zlomek.
Spotřební daň u tichých vín odmítá také vinař ze Zlechova Břetislav Jakubík.
„Všichni naši sousedé a blízké státy Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko mají sazbu nulovou. Navíc ze všech vinařských zemí v Evropě má spotřební daň pouze Francie, avšak ve výši pouhé jedné koruny,“ vysvětluje Břetislav Jakubík.
Za krok špatným směrem považuje případné zatížení tichých vín spotřební daní organizátor vyhlášené degustace s názvem Tichá vína Reduta, Antonín Mach z Uherského Hradiště. Vyrobit a dostat kvalitní víno k zákazníkovi podle něj není dnes levnou záležitostí.
„Spousta proměnných, režijních nákladů a nekonečné práce se promítá do konečné ceny. Ta je už dnes docela vysoká,“ má jasno Antonín Mach.
Pokud by došlo k zavedení spotřební daně u tichých vín, ztratí se tím podle něj přívětivý vztah k zákazníkovi a jeho koupěschopnost. Navíc by hrozilo nebezpečí zániku jednotlivých vinařských společností a tudíž i dlouholeté tradice pěstování vína u nás.
„Jednoduše na svůj provoz už nebudou mít. Nám potom zbudou jen levná zahraniční vína, protože u nich zůstává nulová spotřební daň. Za mne docela smutné,“ konstatuje Antonín Mach. Ten navrhuje úplně zrušit daň z nemovitosti.
„Tato daň je v současnosti tak nízká, že náklady na její výběr ji převyšují. Rozpuštěním státní agendy, která se věnuje jejímu výběru by určitě ušetřila nemalou částku našeho rozpočtu,“ argumentuje Hradišťan.
Zavedení spotřební daně z tichých vín nepodporuje ani senátor ze Starého Města Josef Bazala. Ten by byl naopak pro znovuzavedení superhrubé mzdy.
Vinařství je podle poslance Poslanecké sněmovny ČR Petra Gazdíka ze Suché Loze (STAN) jedním z oborů, ve kterém v posledních letech začala Česká republika nebývale vzkvétat.
„Naši vinaři začali vyhrávat prestižní mezinárodní soutěže a kvalita i běžných vín, které najdeme v regálech supermarketů se s „Ostravským kahanem“ či „Hodonínským sluncem” z éry konce komunistické totality nedá srovnat. Přírodní podmínky neumožňují vyrovnat se některým jižněji položeným zemím. Výsledek tedy musí zařídit lidská práce, um a kvalitní technologie,“ tvrdí Petr Gazdík.
Vinařství se podle jeho slov stalo oborem s vyšší přidanou hodnotou.
„Pokud nechceme, aby nás převálcovala levná vína z dovozu, pokud nebereme vinařství jako „pouhou“ průmyslovou výrobu, ale součást kultury, folkloru a umění naší země – nezavádějme spotřební daň na víno. Malý přínos pro státní rozpočet nevyváží to, o co přijdeme. Raději bych zvýšil daň z příjmu právnických osob o jedno procento,“ vyzývá Petr Gazdík.
Starostovi Uherského Hradiště a poslanci Poslanecké sněmovny PČR Stanislavu Blahovi (ODS) je jasné, že s ohledem na stav veřejných financí není jiná možnost, než hledat rezervy.
„O jednotlivých opatřeních se stále diskutuje, nechtěl bych je proto příliš komentovat. Co se týče zdanění tichých vín, v tuto chvíli nejsem přesvědčen o tom, že by přineslo více užitku než ztrát. To říkám jako poslanec ze Slovácka, kde je na vinařství navázán cestovní ruch, pracovní pozice i kulturní dědictví. Počkám si však na finální balíček včetně odůvodnění a analýz, které vláda brzy představí,“ naznačuje Stanislav Blaha.
