Herečky následně obdržely od divadla novou výpověď a k tomu šestiměsíční odstupné. S tím však dvojice zásadně nesouhlasí.

„V pořádku to rozhodně není. I tato výpověď proběhla, mimochodem, prapodivně. A dorovnání jen šesti platů je zcela protiprávní. Nám soud uznal, že jsme byly jednoznačně ze Slováckého divadla vypovězeny neprávem. Z rozhodnutí soudu jsme tedy nepřetržitě zaměstnanci divadla. Proto nám přísluší dorovnání větší. Věřte, i tak to není nijak horentní suma, poněvadž státu samozřejmě obě vrátíme peníze za finanční podporu, kterou nám vyplatil v době naší nezaměstnanosti,“ řekla Deníku Monika Horká.

Podobně to vidí také Jaroslava Tihelková.

„Soud nám dal za pravdu, že podepsané dohody o ukončení pracovního poměru proběhly v tísni a pod nátlakem. Aktuální výpověď máme k 28. únoru, ale šest platů v pořádku není. Protože podle mých informací, nám v prosincové výplatě mělo být doplaceno 19 platů. Z toho bychom měly značnou část vrátit Úřadu práce. Po pravdě, kdyby Slovácké divadlo soudní spor neprotahovalo, nemusela být dlužná částka v takové výši. Naše požadavky vycházejí ze soudního rozhodnutí. Problém je, že Slovácké divadlo s námi mnoho nekomunikuje a nic rozumného nenavrhuje. Hraje tzv. mrtvého brouka,“ dodala Jaroslava Tihelková.

Momentálně probíhá řešení mezi oběma stranami na úrovni právních zástupců.

„Kolegyním byly předány výpovědi. Jejich pracovní poměr by měl skončit k 28. únoru, což je standardní věc. Bude jim vyplacena šesti měsíční náhrada, tam je zákon jednoznačný. Peníze jim budou vyplaceny v lednové výplatě a o dalších požadavcích z jejich strany se budeme domlouvat dál. Budeme hledat nějakou formu shody. Co se týče dovolání, tam máme ještě čas na rozhodnutí, v tuto chvíli jsme ho zatím nepodali, ale nevylučuji to,“ řekla minulý týden Deníku ředitelka Slováckého divadla Libuše Habartová. Slovácké divadlo se podle jejích slov dívá dopředu a už nechce žít tímto soudním příběhem.

Slovácké divadlo
Propuštěné herečky se soudí se Slováckým divadlem. První stání vyhrály

Radikální životní změna 

„Je to dva roky stará věc, kterou musíme vyřešit a vyřešíme ji, ale chceme žít tím, že se nám divadlo znovu plní, že jsme zvaní na festivaly, že jsou naši herci nominováni mezi divadelní špičku,“ poznamenala ředitelka.

Život propuštěných hereček se po odchodu ze Slováckého divadla radikálně změnil.

„Jsem nyní na volné noze, čili OSVČ. Kromě jiného jsem členkou divadla Dondi a spolupracuji s nahrávacím studiem coworkingového centra Hnízdo. Také pomáhám jako asistent pedagoga v ZŠ Zlechov. Mimochodem, tato práce se mi moc líbí a chci od letoška začít studovat pedagogiku. Vím, že je to v téměř šedesáti letech neobvyklé, ale to je mi fuk. Po mé práci, zvlášť po intenzivním zkoušení, se mi ale často nesmírně stýská,“ přiznává Monika Horká.

Slovácké divadlo v době covidové.
Slovácké divadlo propouští, snižuje počet kmenových herců o celou třetinu

Jasno má v tom, že po této své divadelní zkušenosti se už do jakéhokoliv stálého angažmá nehodlá nikdy vrátit.

„Byla jsem v divadle 37 let v podstatě od rána do večera – svátek pátek. Vyhrála celostátní ceny, dělala, co mohla, výsledek byl vyhazov od nového vedení, které, bez konkurzu a jakékoli znalosti divadelního prostředí, nastoupilo do Slováckého divadla. Stačilo,“ prozradila Monika Horká.

Jaroslava Tihelková přiznává, že spor s divadlem byl pro ni velmi psychicky náročný.

„Nikdy mě nenapadlo, že budu muset vyslechnout tolik nepravd a neúcty. A to jen proto, že jsme měly odvahu ozvat se proti způsobu jednání vedení Slováckého divadla,“ uvedla Jaroslava Tihelková.

Ta se s ohledem na svůj věk i situaci rozhodla odejít do před důchodu.

„A co bude dál? Nevím. Uvidíme,“ dodala na závěr.

Výpověď kvůli koronaviru

V roce 2021 se v důsledku koronavirové krize Slovácké divadlo rozhodlo ukončit pracovní poměr sedmi členům divadelního souboru dohodou k 31. květnu toho roku s tím, že dostanou tříměsíční odstupné.

Jmenovitě se to týkalo Jaroslavy Tihelkové, Moniky Horké, Alžběty Mahdalové, Anny Pospíchalové, Davida Macháčka, Petra Čagánka a Martina Hudce. Zpochybnit postup svého zaměstnavatele soudní cestou se rozhodly jen Jaroslava Tihelková a Monika Horká.