On a skupinka jeho přátel těsně před maturitou zariskovala a osvobodila oblíbeného profesora Karla Nigrína z rukou německého gestapa. „Nevím přesně, jak to bylo, nevím ani, jak se pan profesor dostal do konfliktu s německou policií, ale po převozu kantora do nemocnice, kde jej gestapo poctivě hlídalo, jej parta maturantů zachránila z područí příslušníků gestapa a vyvezla jej ven z nemocničního zařízení," nastínil začátek nového života statečného studenta jeho synovec Miroslav Holub.

Mladíci, mezi nimiž byl i bojovník v odboji Obrany národa a parašutista Jiří Štokman z Uherského Hradiště, se přestrojili za nemocniční zřízence a svého kantora tenkrát dostali ven v plechové rakvi. „Fingovanou operaci slepého střeva provedl doktor Vignatý," doplnil synovec Jiřího Štokmana a předseda okresního výboru bojovníků za svobodu Jan Štokman.

Po tomto nerozvážném, byť statečném činu jim však již bylo jasné, že na území tehdejšího Československa zůstat nemohou. Josef Holub a jeho kamarád Jan Machálek se společně s profesorem Nigrínem rozhodli odcestovat do Velké Británie. „Josefův odchod z domova byl velmi emotivní, měl jen málo času na to, aby si sbalil nejnutnější věci," vypráví příbuzná Josefa Holuba s tím, že rodina si pamatuje, že když jim Josef Holub ve spěchu oznamoval svůj odchod, plakal. Statečný student nejprve pracoval jako telegrafista ve Francii, po jejím pádu se v Anglii přidal k letectvu, kde byla za podpory Edvarda Beneše vytvořena 310. a 311. československá bombardovací peruť. Mladý Josef na svou československou rodinu často myslel, dodělal si v Anglii maturitu, o jejímž úspěšném složení informoval paní Holubovou profesor Nigrín, který se v Británii stal pracovníkem československé exilové vlády.

„Byl to vzorný chlapec, který na Vás často vzpomínal. Po válce chtěl jít na vysokou školu a udělal si maturitu, aby Vám způsobil radost," psal profesor Nigrín Holubově mamince po Josefově smrti s tím, že mu jeho oblíbený student naznačoval, že tuší, co se stane. Letecká kariéra mladého muže však neměla dlouhé trvání. Po roce u britského letectva byl se svou posádkou vyslán na hlídkový let nad Biskajským zálivem, kde se letoun s Holubovou posádkou stal podle čtrnáctideníku Národní osvobození terčem německého dálkového stíhače JU 88. Až po měsíci vyplavilo moře těla čtyř ze šesti letců, ostatky Josefa Holuba se mezi nimi ale nenašli. „I když mamince přišlo oznámení o tom, že její syn byl prohlášen za mrtvého, nepřestala až do své smrti věřit v to, že Josef někde žije," vzpomínal na vyprávění svých předků synovec českého letce Miroslav Holub.

Josef Holub ve službách britského královského letectva podle dopisu divizního generála Karla Janouška vykonal celkem 21 operačních bombardovacích náletů nad Německo a obsazená území a dva operační protiponorkové lety nad Atlantik. Jeho jméno si lidé mohou připomenout na památníku u hradišťského kina Hvězda nebo na pamětní desce ve vestibulu Slováckého divadla.

LUCIE MARTINÁKOVÁ