„I nadále chceme jít cestou zkvalitňování. Provozovatelé některých zařízení na kanále například letos dosáhli na dotační tituly a obětovali aktuální sezonu, aby po dalších dvacet let poskytovali lepší služby,“ uvedl manažer Baťova kanálu Jiří Durďák.
Platí to třeba pro staroměstské přístaviště, které je v současnosti ve výstavbě. Jeho generální oprava by měla skončit příštím rokem na jaře. „Chceme turistům nabídnout restauraci pro šedesát lidí s odpovídajícím zázemím. Nebudeme jedněmi z mnoha,“ slibuje Zdeněk Klečka, předseda občanského sdružení Lodě-Hausbóty, jež má staroměstské kotviště na starosti. Kromě nové restaurace by tam novinkou měla být třeba i plovoucí mola. Na vylepšení přístaviště letos pracovali také ve Spytihněvi, další projekt se už dlouhodobě chystá v Babicích.
Rozvoji turismu v oblasti Baťova kanálu přikládá velkou důležitost i Zlínský kraj. Svědčí o tom fakt, že krajský úřad nechal k této problematice vypracovat studii. „Ta obcím ležícím v jeho blízkosti napovídá, na co si dát pozor při územním plánování. Aby třeba nepočítaly s výstavbou průmyslové zóny v místech, kde by měla stát plavební komora nebo přístav. K takovým rozporům by tak v budoucnu nemělo docházet,“ vysvětlil Durďák.
Ten se při přemýšlení, jak udělat vodní cestu z Kroměříže do Hodonína co nejpřitažlivější, jezdí inspirovat do ciziny. V evropském měřítku má totiž Baťův kanál prý ještě co dohánět. „S nadsázkou se dá říct, že v Holandsku je více kanálů než silnic. To je dáno historicky. V Německu zase před několika desetiletími přebudovali nevyužitou síť průmyslových vodních cest na rekreační. Také to ale neměli hned a my jsme na tom podobně. Víme, co chceme, ale půjde to pomalu,“ uzavřel manažer východomoravského průplavu.
