„Žijí nejen v lesích, křovinách, polích, pod stohy, na smetištích, ve sklepech opuštěných budov či v polorozpadlých kravínech. Pokud mají nedostatek potravy, hledají ji v blízkosti lidských příbytků. V médiích se dokonce objevily zprávy o tom, že lišky pronikly i do měst. Třeba na Petřín, do Stromovky či Kinského zahrady v Praze. Nemáme ale žádné informace o tom, že by se lišky vyskytly ve městech Slovácka,“ uvedl Karel Blahušek, předseda okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty.

Liška je podle něj v tuzemsku nejpočetnější větší šelmou. V uplynulých deseti letech ulovili myslivci v honitbách na Uherskohradišťsku sedm a půl tisíce lišek. K nárůstu liščí populace došlo kupříkladu v roce 1998, kdy jich bylo uloveno přes osm set. V následujících šesti letech se roční odlov lišek pohyboval mezi šesti sty až sedmi sty padesáti kusy. K opětovnému nárůstu liščí populace došlo v roce 2004 a 2005, což se projevilo na výrazném zvýšení odlovu těchto šelem.

„Vloni bylo uloveno téměř sedm set lišek. Ve srovnání s rokem předcházejícím došlo k poklesu odlovu o bezmála dvě stě kusů. Nedá se ale určit, zda to bylo způsobeno špatnými podmínkami pro lov v zimním období, nebo skutečným poklesem početního stavu liščí populace. Je však nutno nadále sledovat vývoj liščí populace a především její zdravotní stav, protože liška je hlavním šiřitelem vztekliny,“ konstatoval Blahušek. Jedním dechem dodal, že likvidace nákazy u lišek metodou orální vakcinace slaví na Hradišťsku velký úspěch. Už několik let se totiž v honitbách regionu vzteklina u lišek nevyskytla.

„Že by lišek u nás přibývalo jenom z důvodu vakcinace proti vzteklině, a tudíž na tuto nemoc neumírají, je nesmysl. Lišek přibylo skoro všude, například i ve Velké Británii, kde se řadu let nevakcinují, protože tam vzteklina není. Lišky se u nás množí, protože mají dobré životní podmínky, k čemuž přispívají lidé. Liškám přímo prostírají stůl, těch odpadků a smetišť, kdo by odolal,“ podotkl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Podle názoru nimrodů Lubomíra Novotného z Podolí a Miloše Maňáska z Velehradu je v podstatě nesmyslné a nespravedlivé mluvit o lišce jen jako o škodné. „Správnější je označovat ji za zdravotní policii. Zdravá krajina ji potřebuje. Pokud by byly její stavy opravdu neúnosné, je na nás myslivcích, abychom je rozumně regulovali,“ řekli unisono. Lišky podle nich prospívají lesnímu hospodářství a zemědělství hubením myšovitých hlodavců, larev hmyzu, ale i likvidací mršin.