Účastní se totiž celorepublikového projektu s názvem Příběhy bezpráví, který odstartoval začátkem listopadu. „Jde o reakci na nedostatečnou výuku moderních dějin na základních a středních školách,“ upřesnil ředitel a zakladatel projektu Karel Strachota.
Své posluchače si Příběhy bezpráví již získaly na Základní škole v Uherském Brodě, která je jediným zástupcem Uherskobrodska v projektu.

„K seznámení žáků s obdobím 50. let 20. století a politickými procesy jsme vybrali dokument Olgy Sommerové Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti. Zvolili jsme jej právě proto, že následnou besedu s žáky vedly dvě ženy žijící v Uherském Brodě – Marie Janalíková a Jana Vozárová, které vzpomínaly na období svého dětství, kdy musely obě vyrůstat bez otců a spolu se sourozenci a maminkou těžce bojovaly o přežití,“ sdělila zástupkyně ředitele Základní školy v Uherském Brodě Jitka Hudečková. Podle ní byla zpětná vazba žáků 9. ročníků příznivá.

„Po zhlédnutí filmu nastalo naprosté ticho, děti nebyly schopny se ptát, spíše poslouchaly vyprávění hostů a mnozí z toho byli v šoku. Výsledně nad tím ale přemýšlely, což jsem zaznamenala v jejich slohových pracích,“ pochvalovala si Hudečková, díky které se základní škola v minulosti podílela na jiném projektu podobného rázu – Bojovníci proti totalitě.

Z Uherskohradišťska se do projektu přihlásilo celkem šest základních škol. Ty z Kunovic, Uherského Hradiště a Buchlovic zvolily promítání filmu Ivana Biela Postavení mimo hru, přibližující osudy československých mistrů světa v ledním hokeji, kteří skončili po vykonstruovaných procesech v jáchymovských uranových dolech. V ZŠ Polešovice pak vybrali jeden z kratších snímků z cyklu Ztracená duše národa režisérky Olgy Sommerové. Ve všech zmíněných městech se projekt uskuteční během následujících čtrnácti dnů. „Účastníme se už druhým rokem. Letos jsem zvolil téma Kauza Uherské Hradiště, v němž figuruje Anna Honová,“ prozradil učitel dějepisu ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti Petr Kočíř. „Předpokládám, že ohlasy budou pozitivní, neboť se to týká jejich města. Uvedu je do problematiky a snad si něco odnesou. Mnohé žáky tento přístup motivuje k výuce, víc je to baví a pak z toho těží i na střední škole,“ konstatoval Kočíř, jehož přičiněním se škola účastní mnoha projektů souvisejících se vzděláváním o holocaustu a o komunismu.

Příběhy bezpráví jsou součástí rozsáhlého vzdělávacího programu Jeden svět na školách, do něhož se zatím zapojilo 702 škol v celé ČR. „Z reakcí žáků, pedagogů i z různých dotazníkových šetření je zřejmé, že tuto aktivitu považují za dobrou příležitost k tomu, jak se blíže seznámit s naší nedávnou minulostí,“ poznamenává ředitel Strachota k projektu, jenž Člověk v tísni organizuje už šestým rokem.

Kateřina Košutová