Sedmého ledna si vyzvedl papíry a hned jeho první letošní chytačka skončila velkým úspěchem.

Na sobotu 13. ledna bude rozhodně rád vzpomínat, na Uhliskách u Babic se mu totiž podařilo chytit obřího kapra, který měřil 91 centimetrů a vážil 14,2 kilogramu.

„Zlákala ho novinka, kterou testujeme pro letošní rok – boilies do studené vody. Vypadá to, že to letos půjde pěkně. Krásná ryba,“ usmíval se vášnivý rybář.

K vodě vyrazil se dvěma kamarády, že se mu podaří vytáhnout takový kousek, vůbec nečekal.

„Byla to první chytačka, doufal jsem, že přijde aspoň něco. Nakonec jsme chytili sedm kaprů, pět z nich bylo právě na zmíněné boilies od hradišťského výrobce EmersFish,“ prozradil Alois Nosterský s tím, že čtrnáctikilogramový macek zabral jako druhý v pořadí.

„Předtím jsem chytil ještě jednoho asi třiceticentimetrového obra,“ smál se rybář.

Pokud jste se v loňském roce někdy procházeli kolem řeky Moravy či okolo jejích slepých ramen, dost pravděpodobně jste na Aloise Nosterského narazili. U vody je totiž skoro víc než doma.

„Jsem hodně vášnivý rybář, ročně mám tak sto šedesát docházek. Na rybách jsem v podstatě každý druhý den, a to ještě občas jdu jen tak do přírody pozorovat vodu,“ řekl dvaadvacetiletý mladík.

Ředitel redakcí Deníku Roman Gallo
Pohledem Romana Galla: Nenechme se strašit

Má vůbec čas na práci? „Ale jo, do práce normálně chodím, živím se stolařinou. Zatím jsem ale mladý, bez závazků, tak se toho snažím maximálně využít a všechen volný čas věnuji rybám,“ přiznal Alois Nosterský, který ke svému milovanému koníčku přičichl v sedmi letech.

Tehdy viděl rybařit kamarády a zalíbilo se mu to.

Něco prý okoukal od nich, většinu věcí se ale naučil sám.

S udicemi nejčastěji míří jeho kroky k řece Moravě, která je, jak sám říká, jeho srdcovou záležitostí.

„Je to strašně nevyzpytatelná voda. Dva víkendy třeba nechytím nic, a pak najednou za den deset kaprů přes dvanáct kilo. Nádherné,“ zasní se Jankovjan, který jako nástrahu používá výhradně boilies, protože je pomocí něj možné vyselektovat menší ryby.

Většina rybářů o kaprech, jejichž váha překračuje deset kilogramů, často jen sní.

Někteří z nich dokonce tvrdí, že se na menších vodách ani nevyskytují.

S tím ovšem Alois Nosterský zásadně nesouhlasí.

Výkonný ředitel klubu a člen představenstva 1. FC Slovácko Petr Pojezný.
Trest pro syny majitele? Na chod klubu by neměl mít vliv, tvrdí Pojezný

„Blbost! I když je voda maličká, velké ryby tam jsou. Musíte se jim ale věnovat, jít jim naproti. I na malých slepých ramenech jsem chytil hodně kaprů mezi kolem dvanácti, třinácti kilo. Chytání velkých ryb je o hromadě času stráveného u vody,“ tvrdí.

První letošní kapr je jeho druhým největším z Uhlisek, odkud vytáhl i kus o váze 15,6 kg.

Jeho největšími úlovky jsou ale třiadvacetikilový šupináč a o dvě kila lehčí lysec.

Oba chytil rovněž na svazových vodách, na což je pyšný. Na Moravě mu pak uvízl na háčku téměř dvacetikilový.

„Věnuji se hlavně našim vodám, kapitální úlovek tady od nás potěší mnohem víc než z nějakého vyhlášeného revíru v zahraničí, o soukromých rybnících ale nemluvě,“ mávne rukou Alois Nosterský.

Všechny ryby vrací vodě. „Jen v prosinci si na Vánoce jednoho menšího kapříka vezmu,“ uzavírá své povídání.

Archivní snímek z hodů v Podolí.
Jak jsme žili v Československu. Tentokrát z Podolí