Dne 13. března si rozsáhlý soubor archeologických nálezů odvezli z Dolního Němčí archeologové Tomáš Chrástek a Jaroslav Bartík ze Slováckého muzea, kde už třetí měsíc pracují na roztřídění a evidenci shromážděných předmětů.

„Sbírka Milana Daňka obsahuje více než tři tisíce nálezů, které pocházejí z takřka desítky archeologických lokalit katastru obce Dolní Němčí. Jeho horečnatou sběrovou činností byla vytvořena soukromá sbírka, která obsahuje artefakty z téměř všech období pravěku a rané doby dějinné. Kromě štípaných pazourkových nástrojů z paleolitu tvoří podstatnou část kolekce zejména pozůstatky po prvních zemědělcích sídlících na našem území. Zařadit k nim můžeme především hojné nálezy broušených kamenných seker a klínů, ale také charakteristické zlomky keramických nádob a dalších kamenné nástroje rozličných funkcí (mlecí kameny, brousky, srpové čepele atd.),“ prozradil Deníku Jaroslav Bartík.

Sedmiletá Amálka je statečná usměvavá holčička, která se umí radovat. Dýchat musí za pomoci přístroje.
Kateřinický benefičák opět pomůže. Letos sedmileté Amálce

Další ojedinělé kamenné artefakty (bulavy, silicitové sekery) pak podle něj dokládají sporadické osídlení v okolí obce v průběhu eneolitu – pozdní doby kamenné.

„Sbírka pana Daňka obsahuje také nástroje zhotovené z barevných kovů, které mohou být datovány převážně do doby bronzové. Nejméně ze čtyř poloh se podařilo získat doklady o osídlení z doby, kdy na našem území sídlili Keltové a po nich také germánské kmeny. Z této epochy dějin nalezneme ve sbírce pana Daňka například fragmenty skleněných laténských náramků nebo charakteristické germánské spony,“ doplnil archeolog.

Z hlediska celkového archeologického potenciálu pro následují zpracování a tedy i vědecký přínos, je podle Jaroslava Bartíka nutné ocenit badatelovu prostorovou dokumentaci, která nebývá u amatérských sběračů obvyklá.

„Pan Daněk přesto většinu svých nálezů poctivě popisoval kódovanými identifikátory, podle nichž bylo možné dohledat polohy jejich nálezů v plánu lokalit, který za dobu svého působení badatel vytvořil. Právě díky této skutečnosti a rovněž díky celkové početnosti některých souborů má jeho sbírka velký informační potenciál, jež může být nyní využit k prohloubení našeho poznání o nejstarších dějinách regionu středního Pomoraví,“ uvedl Jaroslav Bartík.

Činnost amatérských sběračů i náhodných objevitelů archeologických nálezů ocenil vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti Tomáš Chrástek s tím, že byla a bude pro archeologii jedním z důležitých pramenů poznání regionu.

„Ovšem tak jak to většinou bývá, i u archeologických nálezů, které nebyly získány při archeologickém výzkumu, je zde odvrácená strana mince. Vytváření soukromých archeologických sbírek je v rozporu se zákonem, podle památkového zákona jsou náhodné archeologické nálezy vlastnictvím kraje na jehož území byly učiněny a ukládají se v jím zřízeném muzeu. Nikoliv v soukromých sbírkách jednotlivců, spolků či v obecních expozicích,“ upozornil Tomáš Chrástek.

Množství soukromých sbírek jen však podle něj těžko odhadovat. Masovým rozšířením detektorů kovů se z archeologických nálezů stalo tzv. dostupné zboží.

„Narostl jak počet soukromých sběratelů, tak počet rabovačů archeologických lokalit, jejichž jediným cílem je najít a prodat,“ upozornil Tomáš Chrástek. Pomalu tak mizí naše archeologické dědictví v nenávratnu.

„Také o sbírku Milana Daňka projevili zájem jak soukromí sběratelé tak členové spolku přátel historie z nedaleké obce. Z tohoto pohledu je třeba vyzdvihnout přístup všech, kteří se postarali o zachování souboru jeho archeologických nálezů a předali jej do sbírek Slováckého muzea. Aktuálně byly nálezy roztříděny podle jednotlivých lokalit a po jejich zaevidování bude vybraná část zapůjčena obci, kde budou vystaveny v expozici věnující se pravěkým dějinám Dolního Němčí,“ vysvětlil Tomáš Chrástek.

O převzetí sbírky od maminky Milana Daňka, její zaevidování a laické roztřídění se mimo jiné postarala zastupitelka a radní z Dolního Němčí Jarmila Vlková.

„Jsem moc ráda, že mohu být nápomocna při plnění přání Milana Daňka, aby jeho sbírka byla k dispozici všem, kteří o ni projeví zájem. Velké díky patří jeho mamince, jež nám sbírku předala i Milanovu kamarádovi Pavlu Bohunovi, který se všemi silami snaží, aby Archeologické muzeum Milana Daňka v Dolním Němčí vzniklo, tak, jak to Milanovi slíbil před jeho smrtí,“ poznamenala Jarmila Vlková. Jí a Pavlu Bohunovi zabrala evidence sbírky více než tři hodiny.

„Všech 3042 větších i menších sbírkových kusů jsme s Jarkou u Daňků, kousíček po kousku přebrali, roztřídili do 34 krabic, sepsali a zdokumentovali. Během jednoho necelého odpoledne prošlo našima rukama několik tisíc let historie. Byl to zvláštní pocit, přepočítávat ten Milanův archeologický poklad a přitom cítit, jak nás Milan jakoby spokojeně pozoruje zpovzdálí,“ přiznal se Pavel Bohun.

Archeologické nálezy jsou naším kulturním dědictvím a je jejich pouze omezené množství. Každý kdo se setká s archeologickým nálezem by tak měl dobře zvážit jak s ním naloží.

„Cílem každého, nejenom nadšenců pro archeologii a historii, by měla být snaha o rozšíření poznání svého regionu a zachování tohoto odkazu dalším generacím, nikoliv budování soukromých sbírek, které jsou pomíjivé jako život sám,“ konstatoval Tomáš Chrástek.