Dne 13. března si rozsáhlý soubor archeologických nálezů odvezli z Dolního Němčí archeologové Tomáš Chrástek a Jaroslav Bartík ze Slováckého muzea, kde už třetí měsíc pracují na roztřídění a evidenci shromážděných předmětů.

„Sbírka Milana Daňka obsahuje více než tři tisíce nálezů, které pocházejí z takřka desítky archeologických lokalit katastru obce Dolní Němčí. Jeho horečnatou sběrovou činností byla vytvořena soukromá sbírka, která obsahuje artefakty z téměř všech období pravěku a rané doby dějinné. Kromě štípaných pazourkových nástrojů z paleolitu tvoří podstatnou část kolekce zejména pozůstatky po prvních zemědělcích sídlících na našem území. Zařadit k nim můžeme především hojné nálezy broušených kamenných seker a klínů, ale také charakteristické zlomky keramických nádob a dalších kamenné nástroje rozličných funkcí (mlecí kameny, brousky, srpové čepele atd.),“ prozradil Deníku Jaroslav Bartík.

Další ojedinělé kamenné artefakty (bulavy, silicitové sekery) pak podle něj dokládají sporadické osídlení v okolí obce v průběhu eneolitu – pozdní doby kamenné.

„Sbírka pana Daňka obsahuje také nástroje zhotovené z barevných kovů, které mohou být datovány převážně do doby bronzové. Nejméně ze čtyř poloh se podařilo získat doklady o osídlení z doby, kdy na našem území sídlili Keltové a po nich také germánské kmeny. Z této epochy dějin nalezneme ve sbírce pana Daňka například fragmenty skleněných laténských náramků nebo charakteristické germánské spony,“ doplnil archeolog.

Z hlediska celkového archeologického potenciálu pro následují zpracování a tedy i vědecký přínos, je podle Jaroslava Bartíka nutné ocenit badatelovu prostorovou dokumentaci, která nebývá u amatérských sběračů obvyklá.

„Pan Daněk přesto většinu svých nálezů poctivě popisoval kódovanými identifikátory, podle nichž bylo možné dohledat polohy jejich nálezů v plánu lokalit, který za dobu svého působení badatel vytvořil. Právě díky této skutečnosti a rovněž díky celkové početnosti některých souborů má jeho sbírka velký informační potenciál, jež může být nyní využit k prohloubení našeho poznání o nejstarších dějinách regionu středního Pomoraví,“ uvedl Jaroslav Bartík.

Činnost amatérských sběračů i náhodných objevitelů archeologických nálezů ocenil vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti Tomáš Chrástek s tím, že byla a bude pro archeologii jedním z důležitých pramenů poznání regionu.

„Ovšem tak jak to většinou bývá, i u archeologických nálezů, které nebyly získány při archeologickém výzkumu, je zde odvrácená strana mince. Vytváření soukromých archeologických sbírek je v rozporu se zákonem, podle památkového zákona jsou náhodné archeologické nálezy vlastnictvím kraje na jehož území byly učiněny a ukládají se v jím zřízeném muzeu. Nikoliv v soukromých sbírkách jednotlivců, spolků či v obecních expozicích,“ upozornil Tomáš Chrástek.

Množství soukromých sbírek jen však podle něj těžko odhadovat. Masovým rozšířením detektorů kovů se z archeologických nálezů stalo tzv. dostupné zboží.

„Narostl jak počet soukromých sběratelů, tak počet rabovačů archeologických lokalit, jejichž jediným cílem je najít a prodat,“ upozornil Tomáš Chrástek. Pomalu tak mizí naše archeologické dědictví v nenávratnu.

„Také o sbírku Milana Daňka projevili zájem jak soukromí sběratelé tak členové spolku přátel historie z nedaleké obce. Z tohoto pohledu je třeba vyzdvihnout přístup všech, kteří se postarali o zachování souboru jeho archeologických nálezů a předali jej do sbírek Slováckého muzea. Aktuálně byly nálezy roztříděny podle jednotlivých lokalit a po jejich zaevidování bude vybraná část zapůjčena obci, kde budou vystaveny v expozici věnující se pravěkým dějinám Dolního Němčí,“ vysvětlil Tomáš Chrástek.

O převzetí sbírky od maminky Milana Daňka, její zaevidování a laické roztřídění se mimo jiné postarala zastupitelka a radní z Dolního Němčí Jarmila Vlková.

„Jsem moc ráda, že mohu být nápomocna při plnění přání Milana Daňka, aby jeho sbírka byla k dispozici všem, kteří o ni projeví zájem. Velké díky patří jeho mamince, jež nám sbírku předala i Milanovu kamarádovi Pavlu Bohunovi, který se všemi silami snaží, aby Archeologické muzeum Milana Daňka v Dolním Němčí vzniklo, tak, jak to Milanovi slíbil před jeho smrtí,“ poznamenala Jarmila Vlková. Jí a Pavlu Bohunovi zabrala evidence sbírky více než tři hodiny.

„Všech 3042 větších i menších sbírkových kusů jsme s Jarkou u Daňků, kousíček po kousku přebrali, roztřídili do 34 krabic, sepsali a zdokumentovali. Během jednoho necelého odpoledne prošlo našima rukama několik tisíc let historie. Byl to zvláštní pocit, přepočítávat ten Milanův archeologický poklad a přitom cítit, jak nás Milan jakoby spokojeně pozoruje zpovzdálí,“ přiznal se Pavel Bohun.

Archeologické nálezy jsou naším kulturním dědictvím a je jejich pouze omezené množství. Každý kdo se setká s archeologickým nálezem by tak měl dobře zvážit jak s ním naloží.

„Cílem každého, nejenom nadšenců pro archeologii a historii, by měla být snaha o rozšíření poznání svého regionu a zachování tohoto odkazu dalším generacím, nikoliv budování soukromých sbírek, které jsou pomíjivé jako život sám,“ konstatoval Tomáš Chrástek.