Stejně jako její manžel Jaroslav, který má za sebou již více než 110 odběrů. Dárci krve - bezejmenní hrdinové, kteří bez touhy po uznání zachraňují život někomu jinému - dávali své zdraví všanc i během koronavirové pandemie. Ve Zlínském kraji se s nedostatkem krve ani dárců momentálně nemocnice nepotýkají. Počet odběrů ve Vsetínské nemocnici od dobrovolných dárců krve v roce 2019 dokonce vytvořil nový rekord. A to je v počtu odběrů Vsetínská nemocnice až na samém chvostu z nemocnic v kraji.

„Poprvé jsme překonali tři tisícovky, a to díky řadě podporovaných odběrů a spolupráci s nejrůznějšími organizacemi,“ uvádí Jana Pelková, primářka hematologicko-transfuzního oddělení Vsetínské nemocnice a Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Příklady táhnou

Počet prvodárců v nemocnicích, které spravuje Zlínský kraj, překročil loni dva a půl tisíce.

„Darovat chodí už celé rodiny. Když to na oddělení vidíme. Jsou tam rodiče s dětmi. Naše nejmenší – vnučka – se nás také vždy ptá jestli jsme byli na odběru krve. Pro ni je to takový svátek, protože my po darování dostaneme poukázku do bufetu a za ni tam nakoupíme zákusky,“ usmívá se Hana Jelínková.

„Členové rodiny darování berou jako naprostou samozřejmost a proto se z nich pak často stávají sami dárci,“ vysvětluje Jelínková a dodává, že podobně je to také u ní v rodině.

V některých případech však nemocnice musí dárce ze zdravotních důvodů odmítnout.

„Dříve vadilo, když měl člověk vysoký krevní tlak. To už dnes problém není,“ dodává Hana Jelínková. Podle statistik jednotlivých nemocnic počet odmítnutých dárců tvoří malé procento ze všech zájemců.

„Počet odmítnutých není vysoký,  protože většina dárců s námi konzultuje své případné zdravotní obtíže či omezení předem,“ uvádí primářka hematologicko-transfuzního oddělení uherskohradišťské nemocnice Marta Černá. Navíc v některých případech se může jednat o dočasné odmítnutí. Například odběr nemůže absolvovat ten, kdo se nechal během posledních šesti měsíců tetovat, není zcela zdráv a podobně.

Tisícové bonusy

Dárci krve mívají často i velkou podporu ze strany svých zaměstnavatelů. „Jsou zaměstnavatelé, které za dárcovství dávají nejrůznější ohodnocení. Při jubilejních odběrech jde třeba o tisícové odměny,“ říká ze zkušeností Dagmar Úlehlová, předsedkyně Rady Klubu dárců krve Kroměřížska.

„Ano, víceméně jde o velké firmy. Váží si zaměstnanců, kteří chodí darovat krev. Dostávají buď nějaké bonusy nebo i finanční odměny. Informujeme také obce a města. Ta se k tomu staví různě,“ přidává se ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Kroměříž Alice Juračková.

Pod Českým červeným křížem fungují v republice všechny kluby dárců krve, vyjma kroměřížského. Ten funguje samostatně. Má na čtyři stovky členů, mezi nimi nejsou pouze dárci, ale také příznivci a podporovatelé darování krve.

Ocenění za darování krve:

Krůpěj krve (uděluje se za první odběr)

Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Jánského (uděluje se za 10 odběrů)

Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Jánského (uděluje se za 20 odběrů)

Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Jánského (uděluje se za 40 odběrů)

Zlatý kříž ČČK* 3. třídy (uděluje se za 80 odběrů)

Zlatý kříž ČČK 2. třídy (uděluje se za 120 odběrů)

Zlatý kříž ČČK 1. třídy (uděluje se za 160 odběrů)

Plaketa ČČK Dar krve – dar života (uděluje se za 250 odběrů)

* Český červený kříž

pozn. - ocenění je určeno bezpříspěvkovým dárcům krve.

Zdroj: Český červený kříž

Základní informace pro dárce krve:

O způsobilosti k odběru rozhoduje lékař transfuzního oddělení při vyšetření dárce (při každém odběru).

Počet odběrů u mužů 4x v jednom roce, u žen 3x v jednom roce.

Věk minimálně 18 let.

Váha minimálně 50 kg.

Počet prvodárců v roce 2019

UH: 937

ZL: 1226

KR: 178

VS: 309

Počet odběrů v roce 2019

UH: 13 547

ZL: 11 408

KR: 3400

VS: 807