Nesl název Prázdniny u tetičky aneb Tupesy, kde hlína vykvétá. Vznikl ze spolupráce hradišťského Domu dětí a mládeže Šikula, obce Tupesy a Místní akční skupiny Buchlov.

Vedoucí tábora Renáta Polišenská s Barborou Komárkovou a Věrou Markovou, duší muzea keramiky, nabídly malým táborníkům tak bohatý program, že ti si při něm na nějaký tablet nebo mobil ani vzpomenuli. Táborový program, v němž pro nudu nebylo místo, charakterizovala rodinná atmosféra, jaká bývala kdysi u tetiček či babiček na dědině.

„Kluci a holky si na táboře v Muzeu tupeské keramiky užili aktivity, které si doma jen tak neužijí. Pod vedení zkušené keramičky Věry Markové malovali keramiku, navštívili jednoho z keramiků v jeho dílně, ale také si vyšlápli po Stezce keramiků,“ uvedla Renáta Polišenská jen malou část ze smysluplné náplně tábora, který u dětí od osmé hodiny ranní do 16 hodiny odpolední rozvíjel kreativního a tvůrčího ducha. 

I při doplňkových aktivitách, jako třeba stloukání másla, pečení chleba, honzových buchet, bublaniny, výrobě domácích nudlí, šití pytlíčků či prohlídky Muzea tupeské keramiky se malí táborníci zastavili jen výjimečně.

„Prvním příměstským táborem v muzeu keramiky jsme pomohli rodičům, kteří neměli kam dát o prázdninách svoje děti. Rodiče je ráno do tábora přivedli, odpoledne si je zase odvedli domů,“ informovala Renáta Polišenská.

Neváhala se svěřit s tím, že každé dítě dostalo denně po příchodu do tábora pracovní dvoulist, v němž byl nějaký příběh, úkol a hádanka. Na jeho zadní straně byl recept, podle nějž si táborníci nějakou dobrotu v muzeu připravili. 

„Velkým potěšením pro nás bylo, když si ti malí dětští kamarádi odnášeli v pátek odpoledne domů pracovní dvoulisty a keramiku, kterou si namalovali, a ještě na rozloučenou řekli, že příští rok zase do příměstského tábora přijdou,“ dodala s nadšením vedoucí tábora.