„Několik let se prasata neštítila rozrývat na jaře ani na podzim naše hřiště, které jsme museli na náklady obce oplotit. Letos zjara nám zase divočáci doslova přeorali pozemek kolem požární nádrže, která slouží lidem také ke koupání," postěžovala si starostka Salaše Jitka Točková. Podotkla, že pozemek musela obec na vlastní náklady opravit, aby vypadal k světu při tradiční neckiádě.

Na řádění štětináčů si stěžují i další Salašané. Celá léta odolával chatař Jan Sedláček stavbě plotu, aby uchránil pozemek proti řádění divokých prasat v sousedství lesa na Stříbrnických pasekách.

„Nechtěl jsem rušit přirozený vzhled parcely, kterou mně zase na jaře ty potvory rozoraly. Abych jejich dalšímu řádění zabránil, jsem odhodlán postavit kolem pozemku plot podobající se středověkému opevnění," nastínil své záměry chatař.

Divočáci napáchají každoročně zemědělcům a zahrádkářům velké škody. Pojistit se ale proti nim nedá. Majitelé honiteb by sice teoreticky měli škody uhradit, ale nemají na to peníze.

Takže nezbývá než štětináče střílet, ale není to snadné. „Na Brodsku i Hradišťsku je neustálý nárůst černé zvěře. Její odlov jeden rok stoupne, druhý zase poklesne. Obecně ale křivka nárůstu černé zvěře stoupá," řekl Petr Šimčík, vedoucí oddělení státní správy v oblasti životního prostředí MÚ Uherský Brod. Důvodů, proč jsou divočáci přemnožení, je podle něj i myslivců několik. Tím nejzásadnějším jsou velké lány slunečnice, řepky a obilí, kde se černá zvěř nastěhuje na téměř polovinu roku. V nich není k nalezení a její odstřely jsou pouze náhodné.

Přestože myslivci skolí každoročně stovky u nás přizpůsobivých štětináčů, pořád je to málo. Ze statistik okresního mysliveckého spolku vyplývá, že zatímco v roce 1986 se v okrese ulovilo 331 divokých prasat, o patnáct let později dosáhl jejich odlov dvojnásobku. Pak začalo divočáků v honitbách Slovácka strmě přibývat. „V roce 2005 jich myslivci skolili 1910 a v roce 2014 ještě o 505 kusů více. Rok 2014 byl v dlouhodobém sledování odlovu divočáků v okrese rekordní. Loni jich myslivci ulovili o devět stovek méně, ale není to žádný důvod k radosti," řekl Petr Šimčík. S nárůstem stavů černé zvěře přímo souvisí výrazný úbytek drobné zvěře, zajíců a bažantů, a to v polních honitbách, mladé srnčí zvěře v podhorských a lesních honitbách. V době, kdy zmíněné zvířecí druhy přicházejí na svět, je divočáci zlikvidují. „Je prokazatelné, že v honitbách s vysokými stavy divokých prasat nelze aktivně drobnou zvěř chovat. Ačkoliv jsme loni ulovili v honitbě deset divočáků, nejméně za posledních deset let, letos jich bude nejméně dvakrát víc. Jejich počet se proti loňsku výrazně zvýšil," sdělil Miroslav Mazůrek, hospodář Mysliveckého sdružení Háj, Velehrad Modrá.

Příčinu loňského přechodného snížení počtu divočáků v okrese přičítá předseda myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště Libor Beníček Aujeszkyho chorobě, což je virové onemocnění divokých prasat nepřenosné na člověka. „Bachyně, které měly loni v březnu porodit selata, je potratily nebo ta nově narozená uhynula. Selata se začala rodit až v červnu, což se promítlo do poklesu stavu divočáků," sdělil Libor Beníček.

Dodal, že letos na jaře přišlo na svět velké množství selat, takže divočáci budou opět nejpřemnoženější zvěří na Slovácku.