Symbolicky si tak chtějí připomenout své kořeny odkazující k bohaté historii našeho národa. O správnou podobu praporu se už ale léta přou nejen promoravsky orientované organizace, ale také odborníci. Ve hře jsou totiž dvě varianty moravské vlajky – zlatočervená orlice na žlutočerveném pozadí a stříbrnočervená orlice na modrém pozadí, a obě mají své zastánce i odpůrce. Téměř politický boj o správnou podobu moravské vlajky však znechutil některé z představitelů obcí na Moravě natolik, že uvažují o přerušení vyvěšování, dokud historici definitivně nerozhodnou.

Jedna z variant Moravské vlajky.Zdroj: DENÍK/Michael Lapčík Jedna z variant Moravské vlajky.Zdroj: DENÍK/Michael Lapčík

Dvě varianty Moravské vlajky.

„Už minulý rok jsme ustoupili z tradice a vlajku jsme nevyvěsili. Samozřejmě jsme sledovali odbornou i politickou debatu okolo její správné podoby, nicméně vzhledem k nejasnostem a obviněním, které stále přetrvávají, budeme uvažovat i letos, zdali se do iniciativy zapojíme," konstatoval starosta Starého Města Josef Bazala. Pokud se Staré Město do vyvěšování vlajky letos zapojí, pak podle slov Josefa Bazaly bude vlát nad tamní radnicí vlajka modrá, okolo níž údajně panuje méně nejasností.

Stejně tradičním partnerem symbolicky si připomínajícím moravské kořeny je Uherský Brod. „Vedení města neřešilo správnou podobu vlajky a přiznám se, že mě začínají debaty okolo barevného složení moravských symbolů unavovat. Jestliže přestaneme vyvěšovat vlajku, bude to způsobeno právě spory, jež okolo svátku Cyrila a Metoděje vždy nabírají na intenzitě," znechuceně konstatoval starosta Uherského Brodu a senátor Patrik Kunčar. Obě města ze Slovácka přitom do nynějška vyvěšovala žlutočervenou kombinaci s orlicí na modrém podkladu uprostřed. Podle některých odborníků se tím však dopouštěla historického omylu.

„Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bíločerveně šachovanou orlicí. Takzvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žlutočervených barev a praporů bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři," argumentuje Česká vexiologická společnost studující vlajky a prapory. Jejich stanovisko navíc podporuje historik Vladimír Růžek. „Moravská národní obec (MNO) činí ze své iniciativy kontroverzní aktivitu. Při zobrazování moravského znaku až do začátku 20. století převažovalo tradiční šachování stříbrnočervené. Funkcionáři prosazováním zlatočervené varianty v historickém kontextu vyjadřují moravskoseparatistické záměry," uvedl odborník.

MNO se však nebrání modré variantě. Podle jejího předsedy Jaroslava Krábka je důležitý samotný akt vyvěšení a připomenutí si moravských kořenů nezávisle na tom, jakou vlajkou je činěn. „Používáme obě verze vlajky, nicméně vlajku markraběcí, tedy modrou variantu, nosíme pouze při slavnostních příležitostech. Pro tuto iniciativu jsme zvolili žlutočervenou vlajku, ačkoliv upřednostňuje-li někdo její modrou náhradu, nebráníme mu. Markraběcí vlajku nejvíce využívají v okolí Brna," dodal Jaroslav Krábek.

Jinak poměrně klidné vody především akademických debat o správné podobě vlajky čeří pouze snaha o eliminování žlutočervené varianty Luboše Viteka, který zastupuje Moravskou informační službu. Sám ve svých dopisech upozorňuje na problematičnost a spornost zlatočerveného šachování orlice, které je typické pro vlajku hojně využívanou při vyvěšování na radnicích. Podle jeho slov se v žádném případě nejedná o vlajku Moravy, jak je prezentována široké veřejnosti, ale maximálně o symbol MNO, tedy symbol politický a stranický.

Přestože spory nepřestávají snižovat svoji intenzitu, letošní ročník iniciativy za vyvěšování bude rekordní. Hned 1225 obcí, tedy více než polovina obcí na Moravě, se do výzvy zapojí. „Byli jsme osloveni zástupcem MNO a po objednání vlajky jsme žádost vyslyšeli. Sám se vědomě hlásím k moravské tradici a myslím, že není špatné si připomínat své kořeny," vysvětlil důvody k premiérovému připojení Bánova do iniciativy starosta vesnice Marek Mahdal.