Vznikající svatostánek už nyní vzbuzuje zvědavost obyvatel i návštěvníků Uherského Brodu, mezi nimi například šestašedesátiletého Štěpána Pomajbíka.

„Možná tam sám nahlédnu, abych se na vlastní oči podíval, jak pravoslavný kostel vypadá. Určitě proti tomu nic nemám, aby si tu pravoslavní chrám vystavili," okomentoval Štěpán Pomajbík.

Budoucí podoba chrámu je sice pouze na stavebních plánech a neexistuje ucelená vizualizace, Yuriy Moysh však prozradil, že se bude jednat o stavbu ve stylu byzantské architektury.

„Zatímco střecha bude červená, fasáda bude světle béžové, téměř bílá," popsal.

Lidé nevyznávající víru ortodoxních křesťanů, jak se pravoslavní sami nazývají, se budou moci do kostela zasvěceného svatému Jiřímu podívat bez obav.

„Je však žádoucí, aby liturgii nerušili a nechodili ke svatému přijímání, které je určeno jen pravoslavným věřícím. Ke slušnosti patří také slušně se obléct a důstojně, vzpřímeně stát, nekřížit ruce a nohy," uvedl duchovní správce pravoslavné církevní obce v Olomouci při katedrálním chrámu sv. Gorazda Petr Novák.

Specifikem v pravoslavných svatostáncích jsou takzvané ikony, obrázky svatých, které je zvykem políbit.

„To je věcí každého, zda tak učiní. I věřící jiné církve může ikonu políbit, pokud si přeje vyjádřit, že má některého ze znázorněných světců rád," řekl Petr Novák.

Oproti mší římskokatolické církve bývají pravoslavné bohoslužby delší a nepoužívají se při nich hudební nástroje, ačkoliv společný zpěv je nedílnou součástí bohoslužeb, při nichž zpěv nahrazuje mluvenou řeč.

„Zpěv považujeme za kultivovanější projev lidské artikulace, než je řeč. A nástroje nepoužíváme proto, že duši má jen člověk. Housle či varhany mají sice krásný zvuk, ale s Bohem komunikovat nemohou," poznamenal Petr Novák.

Texty, jimiž duchovní s lidem komunikuje, jsou většinou v češtině, může zaznít i staroslověnština.

Duchovní ve většinu bohoslužby k lidem otočen zády, ačkoliv sami pravoslavní by tento popis nepoužili. „Není zády k lidem, kněz je čelem k východu otočen spolu s nimi. V naší liturgické tradici jsme si všichni rovni, a proto stojíme stejným směrem," popsal Petr Novák.

Zajímavostí je také znamení kříže – zatímco římští katolíci se při žehnání dotknou čela, hrudi a poté levého ramene, u pravoslavných má přednost rameno pravé. Liší se i podoba kříže s ukřižovaným Ježíšem – v pravoslaví je symbol trojramenný, přičemž spodní břevno je šikmé. Na rozdíl od římskokatolické tradice užívají pravoslavní duchovní k svátosti eucharistie místo hostie kvašený chléb zvaný prosfora, který kněz rozdrobí do červeného vína a věřícím podává lžičkou.

„K modlitbě se budeme scházet každý týden, a to nejdříve v sobotu večer k bohoslužbě a následně v neděli ráno na liturgii. Zvlášť budeme slavit také svátky jako jsou Velikonoce či narození Bohorodičky," uvedl iniciátor stavby Yuriy Moysh.

Pravoslavná liturgie je přitom i více než dvojnásobně delší než u římských katolíků – ortodoxní křesťané tráví při mši hodinu a půl až dvě hodiny času. V chrámu se v budoucnu mají konat i pravoslavné obřady jako jsou svatby, pohřby či křty.

V Uherském Brodě vzniká pravoslavný kostel nejen kvůli desítkám pravoslavných rodin v okolí Mikulčice, které jsou historicky spjaty s cyrilometodějskou misí, i Slovensko. Uherský Brod jsme proto považovali za důležitou křižovatku," vysvětlil Yuriy Moysh.

Předběžný termín, kdy by pravoslavný chrám mohl být dokončen, je zatím říjen 2016, ačkoliv se tento termín může posunout. Nejbližší pravoslavné chrámy se nachází ve Zlíně, Kroměříži či Střílkách. 

Související V Uherském Brodě roste pravoslavný kostel