„Výjimečně se s podobnými názory setkávám. Jejich autory jsou ale lidé, které by zaměstnavatel zřejmě nepřijal v žádném případě. Obecně lze říct, že se podobná tvrzení objevují stále méně,“ poznamenal Dostálek.

Ke konci loňského roku evidoval statistický úřad ve Zlínském kraji přítomnost 7637 cizinců. V uherskohradišťském regionu přitom bydlí 2199 osob cizí státní příslušnosti. Na Uherskohradišťsku v současné době pracuje zhruba 320 z nich.

Mezi největší regionální zaměstnavatele cizinců patří firmy Hamé, Slovácké strojírny, AVX nebo Wood Centre. „Nejčastěji se mezi zahraničními pracovníky objevují osoby ze Slovenska, Polska a Rumunska. Důvodem zájmu firem o tyto zaměstnance je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, objevují se také ekonomické důvody,“ dodal Dostálek.

Podle oslovených zaměstnavatelů patří mezi „nejvýkonnější“ cizince pracovníci z Vietnamu a Ukrajiny. „V minulosti jsem zaměstnával několik osob těchto národností a měl jsem s nimi vynikající zkušenosti. Byli velmi pracovití, skromní a prakticky nebývali nemocní. Neměli žádné mimořádné nároky,“ zamyslel se společník strojírenské firmy Richard Hnilička z Uherského Hradiště. Zahraniční pracovníci se často netají tím, že jim práce v České republice přináší nemalé výhody. „Pracoval jsem v Česku dva roky a po návratu na Ukrajinu jsem pět roků žil z toho, co jsem u vás naspořil,“ přiznal Alexej Jašin, který na Moravě pracoval jako stavební dělník.

Čas od času se celníkům nebo pracovníkům úřadu práce podaří odhalit i osoby bez platného pracovního povolení. „V roce 2007 jsme při kontrolách prováděných úřadem práce zjistili tři případy nelegálního zaměstnávání cizinců. V současné době, kdy je velká poptávka po dobrých a kvalifikovaných zaměstnancích, je pro zaměstnavatele výhodnější řádně vyřídit pro sebe povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí a následně pro cizince získat pracovní povolení. Motivace pro nelegální zaměstnávání se tudíž mezi nimi vytrácí,“ vysvětlil František Dostálek z hradišťského úřadu práce.

Kompletní článek najdete v tištěném vydání Slováckého deníku a nově ve službě E-paper.