Podobná událost nastala 8. června 2004 a po zítřejším přechodu se zopakuje až v roce 2117. Zájemci se na tuto vesmírnou show mohou podívat doma, ale také v areálu hvězdárny v Uherském Brodě.
„Tento úkaz bychom mohli srovnat se zatměním Slunce. Měsíc, který zakryje Slunce, je v tomto případě nahrazen planetou. Planeta Venuše je tělesem větším než Měsíc, ale její úhlový průměr, pod kterým ho vidíme na obloze, je menší. Proto Venušin kotouček zakryje jen malou část Slunce, pouhou jednu třicetinu. Nejedná se tedy o zatmění v pravém slova smyslu. Mohli bychom ho nazvat zatměním planetárním," poznamenává vedoucí uherskobrodské hvězdárny Rostislav Rajchl. Při současném přechodu bude podle něj pozorovatelná závěrečná fáze tranzitu, protože se větší část odehraje ve chvíli, kdy bude Slunce pod obzorem. Budeme ho proto moci sledovat až po východu Slunce v délce dvou hodin, na rozdíl od přechodu před osmi lety, kdy jsme za slunečného počasí viděli přechod celý. V posledních dvaceti minutách úkazu nejzajímavější části přechodu, bude v dalekohledu patrná Sluncem osvětlená Venušina atmosféra jako světlý prstýnek kolem celého temného kotoučku planety. „Venuši při úhlovém rozměru třicetiny průměru Slunce bude proto možné pozorovat na pozadí Slunce pouhýma očima, bez dalekohledu, za pomoci speciálních brýlí tlumících sluneční jas," dodává vedoucí brodské hvězdárny.
První výpočty přechodů planet Venuše a Merkuru prováděl již Johannes Kepler, významný astronom za vlády Rudolfa II., autor tří pohybových (Keplerových) zákonů. Venuši při přechodu přes Slunce viděl jako první Jeremiah Horrocks, a to 4. prosince roku 1639, když ji společně se Sluncem promítal na stínítko.
„Zveme všechny příznivce astronomie na hvězdárnu Domu kultury Uherský Brod, kde mohou tento vzácný úkaz pozorovat s námi. Hvězdárna bude otevřena od 4 hodin 45 minut. Přechod končí v 6 hodin 55 minut," poznamenal Rajchl.
