„Výskyt spály od začátku roku 2011 je o něco vyšší než v předchozích letech,“ potvrdila vedoucí protiepidemického odboru Hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová. Vliv na počty dětí nakažených spálou má podle ní celá řada faktorů. Svou roli zřejmě mohla sehrát také epidemie chřipky typu A a B na území Zlínského kraje. „Mohou totiž za oslabení organismu a zvýšení vnímavosti dětské populace,“ vysvětlila epidemioložka.

Počet dětí se spálovým onemocněním se v jednotlivých okresech různí. Zlínsko je se 153 případy na vrcholu pomyslného žebříčku. Druhé místo pak zaujímá okres Kroměříž s dvaceti sedmi nemocnými. Vsetín eviduje šestadvacet případů a na Uherskohradišťsku se spála vyskytuje nejméně, pouze u osmi pacientů.

Dětská lékařka Marcela Křížová ze Zlína zvýšený výskyt potvrzuje. „Je to jedna spálová angína za druhou,“ popsala aktuální situaci lékařka, podle které jsou nejčastěji postiženy děti ve věku čtyř až deseti let. „Mají přímo spálu nebo spálovou angínu,“ upřesnila Křížová s tím, že obojí způsobuje stejný bacil, streptokok. Zvýšené množství případů pozoruje přibližně dva až tři měsíce.

Asi dvě děti za týden se spálou přicházejí i do ordinace zlínské lékářky Renaty Tesaříkové. „I když je nemocných víc než obvykle, o epidemii se rozhodně nejedná,“ ujistila. Se spálou se podle ní v poslední době objevuje ruku v ruce i vyrážka. „Výskyt spály pozorujeme dva až tři měsíce,“ shoduje se s Křížovou.

V Polešovicích na Uherskohradišťsku dětská lékařka Alena Němcová ošetřila za poslední měsíc asi čtyři děti postižené spálou či spálovou angínou. „Angína je bez vyrážky, naproti tomu u spály se vyrážka objevuje,“ vysvětlila hlavní rozdíl onemocnění způsobených streptokokovým bacilem.

Zkušenosti dalších lékařek ze Slovácka potvrzují, že hradišťský okres není postižen nijak výrazně. Do ordinace Dagmar Honové v Uherském Hradišti v poslední době nezavítalo žádné dítko, které by trápila spála. „Zvýšený výskyt jsem skutečně nezaznamenala,“ potvrdila lékařka. Nepříjemné onemocnění se vyhýbá také Bojkovicím. „V ordinaci jsme se nesetkali ani se spálou, ani se spálovou angínou,“ upřesnila tamní dětská lékařka Barbora Navrátilová.

Podle pediatrů jsou citelné rozdíly mezi jednotlivými okresy lehce vysvětlitelné. Největší podíl na onemocnění dítěte má totiž stejně jako například při chřipce okolí. „Záleží, ze které konkrétní lokality a školky dítě je,“ podotkla lékařka Alice Kuklová z Kroměříže.
Podle epidemioložky Tkadlecové je 54 % nemocných ve věku do pěti let a 90 % nemocných ještě nedosáhlo věku desíti let. „Vrchol výskytu spály už máme za sebou, počet onemocnění v posledních čtyřech týdnech klesá,“ uzavřela Tkadlecová.