Zatímco pro některé účastníky se stal osmý ročník pěší pouti pravým křtem, páter Dunda chápe pochod jako pěknou tradici. „Absolvoval jsem všech osm ročníků pěších poutí na Velehrad, které se nesly v duchu hesla: Radost pro všechen lid. Na to letošní putování jsme se vydali z Vranova nad Dyjí v pondělí 18. srpna po odpolední mši svaté. Za pět dní jsme urazili sto padesát kilometrů,“ objasňuje Dunda. Tomu se v roce 2000 podařilo dojít pěšky do Říma za 33 dny a jednu noc. O čtyři roky později se vypravil se dvěma stovkami poutníků z Vranova nad Dyjí do Mariazell, nejvýznamnějšího katolického poutního místa ve středním Rakousku.

Z jeho vyprávění o pěších poutích je cítit zaujetí, pravý nefalšovaný zápal a nadšení pro pohyb v přírodě i obětování se pro víru v Boha. „Hezké vzpomínky mám na každou pěší pouť, na níž nás provázelo hezké a slunečné počasí. Když musím šlapat v dešti a blátě, jako třeba vloni, je to pro mě hodně těžké. Na Velehrad bych byl asi po svých došel jen silou vůle, jenže já musel den před koncem pěšího putování odejet na pohřeb jednoho z našich farníků,“ svěřuje se Dunda, jeden z organizátorů pěších poutí na Velehrad.

Radost mu udělalo to, že skupina pětasedmdesáti poutníků, kteří v pondělí vyrazili z Vranova nad Dyjí na Velehrad, se postupně rozrůstala a převahu v ní měli mladí lidé. „Byli velice disciplinovaní, modlitby a vůbec celý program pouti brali velice odpovědně. Pěší poutí se byli ochotni obětovat pro víru v Pána Boha. Při cestě na Velehrad hýřili elánem do života a měli spoustu nápadů, jak něčím obohatit povinné přestávky v našem putování, ale také večery strávené v obcích, kde jsme složili hlavy ke spánku,“ oceňuje aktivitu a nadšení mladých Dunda.

Chválou nešetří ani na adresu věřících lidí, kteří je na poutní cestě počastovali občerstvením. „Přijetí bylo ve všech farnostech, jimiž jsme procházeli, úplně skvělé. Musím se přiznat, že jídlo s sebou v posledních letech nenosím. Dostáváme je od dobrodinců, kteří na nás, poutníky, netrpělivě čekají,“ přiznává kněz. Spokojený byl on i další účastníci pouti s ubytováním na faře U Svatého Mikuláše ve Znojmě, v kulturním domě v Miroslavi, v Lidovém domě Blučina, v Základní škole Větéřov a Buchlovice, odkud v sobotu ráno vyrazili poutníci na Velehrad.

„Každý čas určený k odpočinku, který následoval vždy po půldruhahodinovém pochodu, naplněným modlitbami a zpěvem náboženských písní, jsme i vzdor našlapaným kilometrům aktivně využili. Třeba jsme si zahráli kopanou, odbíjenou, loučili jsme se s brněnskou diecézí nebo jsme vítali arcidiecézi olomouckou. A tak bych mohl ve výčtu pokračovat,“ hodnotí Dunda letošní pěší pouť.

Související článek:

Na Velehrad přišlo šest set poutníků z celé Moravy