Marie Hiblerová z Uherského Hradiště byla například svědkem výdělečné činnosti údajně nezaměstnaného muže na parkovišti před uherskohradišťským Kauflandem. „Když si kamarádka skládala nákup do kufru, tak se u auta objevil muž středního věku s kýblíkem a stěrkou a začal jí bez vyzvání čistit auto, kamarádka mu za to dala pár drobných. Říkal, že je nezaměstnaný a přivydělává si,“ svěřila se s neobvyklým zážitkem Hiblerová.

Ti z nezaměstnaných, kteří jsou zaregistrovaní na Úřadu práce, by se však měli přesvědčit, zda při sjednávání přivýdělku neopomněli učinit zákonné kroky.
„Uchazeč vedený v evidenci úřadu práce je povinen do osmi kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru, nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce, případně dohody o pracovní činnosti, oznámit tuto skutečnost úřadu práce,“ upozornila Danuše Bachurková z Úřadu práce v Uherském Hradišti.

Přivýdělek je navíc limitován. „Výše hrubého příjmu nesmí překročit částku čtyř tisíc korun v daném měsíci,“ objasnila Bachurková.

Pokud se nezaměstnaný rozhodne na vlastní pěst poskytovat služby za úplatu, riskuje tím podle vedoucí Živnostenského úřadu v Uherském Hradišti Karly Štolbové postih ze strany jejich kontrolního oddělení.

„Za nezákonné podnikání je na základě Živnostenského zákona považována v podstatě každá činnost poskytovaná za úplatu bez vydání patřičného oprávnění, když je prováděná opakovaně“, vysvětlila Štolbová. Podnět k šetření ve věci nedovoleného podnikání přitom může podat prakticky kdokoliv.

Květa Kovaříková

Čtěte také:

Nezaměstnaný není student, aneb nový typ žebroty