„Má dcera měla za spolužáka autistu. A bohužel, nesvědčilo to nikomu. I když jsem jí vysvětlovala, že za to ten chlapec nemůže, cítila jsem z jejího vyprávění, že ho nemají rádi. Byl na ně příliš jiný a děti na základních školách nejsou jako dospělí, nepřijmou někoho, kdo je odlišný," soudí Jana Čevelová z Uherského Hradiště. Ředitel Základní školy Za Alejí v Uherském Hradišti Vratislav Brokl s ní nesouhlasí.

„V naší škole jsme pro začleňování všech dětí, samozřejmě pokud jsou schopny se vzdělávat v základní škole. Máme příklady, které dokazují, že pro postižené děti je výuka v takzvaných normálních třídách přínosná a jsou za ni rády," tvrdí Vratislav Brokl. Doplnil, že ze společného vzdělávání bude těžit celý kolektiv.

Argumenty pro i proti

„I v běžném životě se lidé dostávají do kontaktu s postiženými. Díky jejich přítomnosti se dětem ani později v dospělosti nestane, že by si nebyly jisté, jak s mírně mentálně retardovanými komunikovat," vysvětlil. Rozhodnutí, zda budou jejich ratolesti navštěvovat praktickou školu, nebo nastoupí do běžné základní školy, bude na rodičích nebo zákonných zástupcích dětí s lehkým mentálním postižením.

„Syna bych v žádném případě na běžnou školu nedala. Myslím, že je spokojený s pomalejším tempem a věřím, že když nemá nejlepší hlavu, půjde mu třeba práce rukama. Ale nevím, proč by se měl už v dětství stresovat ve škole s učivem, které nezvládá. A to riziko, že by se stal terčem šikany, taky není malé," je přesvědčená maminka postiženého sedmiletého chlapce z Uherského Brodu, která si nepřála být jmenována.

Školy budou potřebovat finanční podporu

Podle Bohuslava Jandáska, ředitele Základní školy Mariánské náměstí v Uherském Brodě, záleží úspěch celého záměru zejména na tom, zda ministerstvo školy personálně i finančně podpoří.

„Existuje velký tlak na naplněnost tříd, ale když by se nezvýšil počet pedagogů či asistentů, nemuselo by se dětem dostávat dostatečné péče. Další možností by bylo zmenšit počet žáků ve třídách, aby vše mohlo fungovat," uvedl Bohuslav Jandásek. Zda bude společné vzdělávání ale skutečně přínosné pro všechny děti, je podle něj otázkou.

Vzdělávání všech dětí nebude narušeno

Podle vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy novela dětem zajistí právo na tzv. podpůrná opatření a pomůže překonávat jejich znevýhodnění. „Konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů, pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a postup při jejich poskytování tak, aby nebylo narušováno vzdělávání všech dětí, bude řešit prováděcí vyhláška k zákonu," uvádí oficiální vyjádření ministerstva.

Není to přitom poprvé, co ředitelé škol, učitelé i rodiče žáků řeší podobnou situaci. Stalo se tak i v roce 2011, kdy vznikaly po celé republice petice proti plánovanému rušení praktických škol.