To mohl ten, kdo v sobotu 7. května zavítal na zlínské náměstí Míru, kde se konal již tradiční sraz majitelů a milovníků Porsche.

Zlínské náměstí ozdobily jak nejnovější modely, tak i ty, které už dnes nyní patří k veteránům. „Je to auto, kterým se jezdí a není potřeba jej opravovat. Mám ho šest let a neměl jsem na něm ani jednu poruchu. A to s ním jezdím po celé Evropě na různé srazy,“ vysvětlil Ladislav Štěpánek z Hradce Králové, který vlastní třicet let staré Porsche 911.

Láska nejen pro mužské pohlaví

Někteří fandové pojali sraz jak se patří. Typický žluto-červeno-černý erb zdobil nejenom vozy, ale i oblečení. „S taťkou sem chodíme každý rok. Poršáka bych si jednou rád koupil,“ svěřil se šestiletý Adam Klátil, který se oblékl stylově. Na bundě mu přes celý hrudník zářil nápis Porsche.

Do naleštěných krasavců se zakoukala i nejedna návštěvnice ženského pohlaví. „Přišla jsem zprvu ze zvědavosti, ale kdybych něco takového měla doma, tak by mně to vůbec nevadilo. Řidiče už bych měla,“ zasmála se Jana Šmátralová ze Zlína. Ze všeho nejvíce však obdivovala stařičké Porsche 1600 Super. „Je to bílý krasavec,“ zhodnotila ještě žena.

Úderem dvanácté pak zaburácely desítky motorů a během pěti minut bylo náměstí prázdné. Kolona aut zamířila k dalšímu cíli.

Moje porsche, to byla láska na první pohled

Zlín – Byla to láska na první pohled. Tak se prý pan Vladimír Polášek ze Zlína (na snímku) seznámil se svou zelenou kráskou. Řeč však není o ženě, ale o zeleném Porsche 911, které se prý stalo součástí jeho rodiny již před třinácti lety. Od té doby jej pečlivě opečovává nejenom on sám, ale i jeho děti. Ty si v něm dokonce dokáží celý den hrát. Pan Polášek, stejně jako desítky dalších majitelů tohoto sportovního vozu, nechyběl v sobotu na srazu Porsche ve Zlíně.

Když se zelený sporťák objevil v jednom bazaru, nemohl z něj pan Polášek se svým otcem odtrhnout oči. „Chtěli jsme si ho koupit, jenomže nás předběhl jeden zlínský prodejce aut a koupil si ho. Tak jsem mu nabídl, že pokud ho bude chtít někdy prodat, ať na nás myslí. A myslel. Za dva roky se ozval a poršák přišel k nám,“ popsal pětatřicetile­tý muž.

Vůz prošel kompletním liftingem. „Má nový lak, kola, čalounění, a také bylo potřeba vyměnit některé staré části. Motorově je teď v naprosto perfektním stavu,“ vyjmenoval Polášek všechny plastické zákroky, které jeho auto z roku 1971 prodělalo.

I když by se na první pohled zdálo, že mít Porsche je nákladný koníček, podle Poláška tomu tak není. „Není to sice jako mít malou motorku, ale podle mě to stojí stejně jako jakýkoliv jiný veterán. Navíc automobilka Porsche stále vyrábí náhradní díly pro všechny své typy, které kdy vyrobili. A hlavně, ty auta jsou prakticky neporuchové,“ podotkl ještě Vladimír Polášek.

Zajímavá je podle něj i historie jeho vozu. „Je to neuvěřitelné, ale v České republice je od roku 1976. To ho vlastnil jeden pán z Brna. A dodnes, kdykoliv jedu na nějaký sraz, tak jej lidé poznávají a říkají mi: Jé, to je to Porsche toho pána z Brna,“ vyprávěl dále.

Svítivě zelená metalíza, kterou tento sporťák zdobí, je prý doslova lepidlo i na ženské. „Musím přiznat, že když s ním jedeme po městě, tak snad není člověka, který by se po něm neotočil,“ pousmál se muž.

Přestože teď spíš slouží k rodinným výletům, má pan Polášek jeden sen. „Chtěli bychom s ním dojet na nejvyšší dálniční most, který je u Španělska. Věříme, že se nám to jednou podaří,“ přeje si ještě Polášek. Pak naložil svou rodinu, otočil klíčkem a společně s dalšími sporťáky odjel z náměstí zase o dům dál.