V kostele sv. Petra a Pavla byla podle starodávného zvyku mše svatá za živé a zemřelé vinohradnice a vinohradníky. Poté zamířil průvod občanů do tříhektarové vinice Nové hory, v níž je přivítal její majitel Vít Soják.

Ačkoliv zarážení hory byla mužská záležitost, nemohly při ní chybět písničky ženského pěveckého sboru Cérky z Tečovic a známého polešovického ženského ansámblu Drmolice, který září na slováckém folklorním nebi. O pohodovou náladu se ve vinici postarala cimbálová muzika, složená z těch nejlepších muzikantů cimbálovek ze Slovácka, která doprovodila mladičkou zpěvačku Justinu Sojákovou.

Podle odborníků si i ta technologicky nejmodernější vinařství stále potrpí na tradice. Polešovičtí vinaři v modrých zástěrách a se slamáky na hlavách přinesli „horu“ v podobě desetimetrového borového kmene zbaveného kůry, na jehož horním konci byla upevněná a opentlená příčná laťka. Horu polešovické Drmolice ozdobily dřevěným křížkem, bílými a červenými hrozny, věncem z listů révy vinné a kyticí z devatera polních a lučních květů.

Oslavy 650. výročí od první zmínky o obci Ostrožská Lhota.
Ostrožská Lhota slavila 650. výročí. Gratulovat přijel také Ondráš

Hotaři pak horu vztyčili a pro její zpevnění zarazili kolem ní dvanáct kůlů. Každý z nich představoval jeden z 12 měsíců v kalendářním roce. Před zarážením kůlu pronesl každý z hotařů k danému měsíci v roce vtipnou pranostiku, která na tvářích návštěvníků akce vyloudila úsměv.

„Zdobení hory se ale může oblast od oblasti lišit,“ řekl Vít Soják, zapálil očistný oheň, do něhož vhodil kytici loňských květů a následně i kadidlo. Rituál zarážení hory se neobešel bez modliteb polešovického kněze P. Jozefa Červeně a bývalého duchovního správce Uherského hradiště P. Petra Dujky.

Vztyčená tyč - hora, hrozila jako zvednutý prst všem, kdož by chtěli přes zákaz vstoupit do vinohradu až do vinobraní.

„Tradice je taková, že po zaražení hory už nikdo nemohl do vinohradu vstoupit kromě starých lidí a těhotných žen. Úroda tak byla chráněna před zloději. Kdo i přes zákaz do vinice vstoupil a utrhl hrozen, byl přísně potrestán. Za krádež hroznů byl několikadenní žalář, useknutí prstu nebo celé ruky,“ řekl Vít Soják.

Slavnost spojenou se zarážením hory provázely v Nových horách dlouho do sobotní noci pestrobarevné kroje, cimbálová muzika a zpěv slováckých a lidových písní. K tomu nechybělo ani jídlo a popíjení nejlepšího vína.