Jednou z možností je to, že pak najde místo v Panském dvoře, kde je prozatím uschován.

Konečná volba však vzejde z dohody mezi etnografickou komisí kunovické radnice a zástupci Slováckého muzea. To nyní vlastní již dva historické pohřební kočáry. „První jsme dostali z Kostelan nad Moravou a nyní jej máme uložený v naší expozici v Topolné, kde na něm pracují naši restaurátoři. Po dokončení prací přijde na řadu i renovace vozu z Kunovic,“ poznamenal ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.

Při restaurování a volbě místa, kde budou vozy následně vystaveny, je podle něj největším problémem velikost kočárů. Vzhledem k tomu, že mezi Slováckým muzeem a kunovickou radnicí je dlouhodobě velmi dobrá spolupráce, nebude podle Frolce složité najít řešení.

Restaurátorské práce na obou historických vozech má na starosti pracovnice Slováckého muzea Ludmila Štefánková. Ta přiznává, že obnova těchto artefaktů je doslova mravenčí činností. „V první fázi musíme vůz demontovat na jednotlivé díly podle materiálu, z kterého jsou vyrobeny,“ poznamenala k náročné několikaměsíční práci Štefánková. Klíčová je podle ní spolupráce odborníků z několika profesí.

Po očištění jednotlivých dílů ošetří každý z nich specialista. Například kozlík, který je z látky a papíru, opravuje Kateřina Berková. Sama Štefánková má na starosti řezbářské díly, které musí nejprve zbavit novodobých a nevhodných nátěrů.

Poté, co řezbář opraví poškozené a ulomené části, získají opět původní černý nátěr. Stejnou procedurou pak musí projít také samotná kostra vozu.