„Při výzkumech ve zmíněné oblasti, které předcházejí už od roku 1997 těžebním pracím ve zdejší pískovně, jsme prozkoumali 2240 objektů (jam). Počet nálezů, které zde byly vyzvednuty, se dá počítat na statisíce,“ neváhal se svěřit brodský rodák a archeolog Ústavu archeologické památkové péče Brno Marek Lečbych.

Ačkoliv nejstarší poklady vydala lokalita polešovické pískovny v podobě nálezů z doby osídlení v šestém tisíciletí před naším letopočtem, zcela nově byla odkryta další část pohřebiště starých migrantů, takzvané nitranské kultury.

„Před čtyřmi lety jsme tu poprvé odkryli pohřebiště lidí, kteří na naše území pravděpodobně přišli z oblasti jižního Polska či Ukrajiny a usídlovali se převážně na levém břehu řeky Moravy. Ve výjimečných případech se přemístili na její druhou stranu,“ informoval archeolog.

Pohřebiště, na němž bylo za pět let odkryto padesát hrobů z konce doby kamenné a začátku vznikající doby bronzové, jejichž stáří se odhaduje na 4 000 let, vydaly unikátní nálezy.

„Hroby se vyznačují tím, že jsou orientovány směr východ západ, muži jsou otočeni hlavou k západu, ženy k východu a obličeje obojího pohlaví směřují na jih. Takže nebožtíci leželi ve skrčené poloze na boku,“ vysvětil Marek Lečbych.

Doplnil, že při letošním výzkumu pohřebiště byly odkryty hroby bohatší vrstvy někdejšího obyvatelstva.

„Odkryli jsme třeba hrob statného bojovníka, který měl u pasu váček, jenž se nedochoval. Ve váčku však měl vedle množství kamenných úštěpů i dva kamenné hroty od šípů,“ okomentoval Marek Lečbych další z nálezů letošních archeologických žní Na Nivách.

Netajil se tím, že archeologický průzkum bude v lokalitě Nivy pokračovat do té doby, dokud se bude v pískovně písek těžit.

„Ročně nás stojí archeologický výzkum kolem dvou set tisíc korun. Pokud se nám někdy podaří za pomoci dotace vybudovat v městyse malé muzeum, byl bych rád, kdyby v něm byly historické nálezy vystaveny. Občané by měli vědět, co všechno se při výzkumech v lokalitě Nivy našlo,“ domnívá se polešovický starosta Michal Zapletal.