Mezi archiváliemi se najdou mnohé skvosty.

„Máme zde například dokument, kterým císařovna Marie Terezie povoluje městu Holešov pátý výroční trh,“ otevírá kazetu s vzácnou listinou náš průvodce David Sobek ze Státního okresního archivu Kroměříž. Archiválie, kterou si prohlížíme pochází z Vídně, je datována 11. prosince 1751 a její součástí je mimo vlastnoručního podpisu císařovny i znaková pečeť.

Kdo je vlastník?

Zatímco listinou s podpisem panovnice se může archiv víceméně jen chlubit, některé písemné materiály pomáhají do dnešních dnů.

„Pro představu sčítací operáty jsou obrovskou studnicí informací pro genealogy a využívá je i pozemkový úřad při určování vlastníka majetku třeba pro účely dědictví,“ ukazuje Sobek na obrovské archy. „Hlavní je mít pořádek, jinak už nic nenajdete,“ usmívá se uprostřed jednoho ze tří obrovských depozitářů David Sobek.

Pečetidla cechů

Depozitáře, které jsou rozděleny do tří pater však neskrývají jen písemnosti. „Zde jsou uloženy typáře neboli pečetidla,“ přejíždí David Sobek rukou přes krabičky úhledně vyskládané v dlouhém regále. Ať už se jedná o typáře cechu krejčích, ševců, kožešníků, cechu lazebníků a ranhojičů či kontribuční záložny, všechno jsou to i několik staletí staré vzácnosti.

Zákonem stanovéná teplota a vlhkost

Budova nadčasového vzhledu byla postavena přímo pro účely archivu, který se do něj přestěhoval z Holešova v roce 1997. Díky tomu, že se od prvopočátku počítalo s tím, že jediný a výhradní „nájemník“ bude archiv, pamatovali na to i projektanti. A to včetně vzduchotechniky – klimatizace – která udržuje v depozitářích zákonem pevně stanovenou teplotu zhruba 14 – 18 stupňů Celsia a 50 procentní vlhkost.

„To jsou pro archiválie nejlepší podmínky. Stejně jako absence denního světla. Mohlo by totiž dojít ke zežloutnutí papíru,“ vysvětluje Sobek. Pro ochranu archiválií se zde snaží udělat maximum. I to je jeden z důvodů, proč se dnes spousta dokumentů digitalizuje. „Sice ztratíme část badatelů, ale je to obrovská ochrana archiválií. Originály po digitalizaci nemusí badatel vůbec dostat ve fyzické podobě,“ přiznává David Sobek.

Vyrobí i pergamen

Někdy ani pečlivost a opatrnost nestačí. Zvláště to platí o nových „přírůstcích“ archivního fondu. A v případě obzvláště poničených archiválií přichází na řadu vlastní konzervátorská dílna. Z popelu zde sice knihu znovu nesloží, ale dokážou doslova zázraky. Cizí jim není ani výroba pergamenu tradiční přírodní cestou. Jen díky profesionálním zásahům tak lze v „perfektním“ stavu udržovat takové skvosty, jakým je například německo–italský a italsko–německý slovník z roku 1666 umístěný do neveřejné části tamní knihovny.

V archivu uchovávají také všechny zpravodaje měst a obcí okresu. Téměř každý obecní úřad a radnice se snaží vydávat nějaký zpravodaj. Mezi periodika, která archiv archivuje ale patří i náš Kroměřížský deník.

Historie archivu:

1947 vznik Okresního archivu Holešov

• 1955 vznik Okresního archivu Kroměříž

• 1960 územní reorganizací dochází ke sloučení okresů Holešov a Kroměříž, vznik Okresního archivu Kroměříž se sídlem v Holešově

• 1985 archivu jsou přiděleny místnosti (badatelna, knihovna, pracovny, depozitáře) v budově bývalé holešovské radnice na Náměstí Ed. Beneše a na zámku jsou umístěny depozitáře

• 1993 město Holešov žádá o uvolnění prostor v budově bývalé radnice

• 1994 po restitučním řízení se stává holešovský zámek soukromým majetkem, vedení Okresního úřadu Kroměříž rozhodlo o výstavbě účelové archivní budovy v Kroměříži

• 1995 začíná stavba archivní budovy

• 1997 otevření budovy Státního okresního archivu Kroměříži na Velehradské ulici č. p. 4259

• 2002 v rámci reformy státní správy se Státní okresní archiv Kroměříž stal vnitřní organizační jednotkou Moravského zemského archivu v Brně

zdroj: mza.cz

Mezinárodní den archivů

Mezinárodní den archivů (zkráceně MDA, anglicky: International Archives Day) je svátek slavený 9. června, při jehož příležitosti archivy připravují společenské a kulturní akce pro veřejnost.

Návrh na ustanovení Mezinárodního dne archivů se poprvé objevil na mezinárodním archivním kongresu ve Vídni v roce 2004, kde účastníci kongresu schválili žádost adresovanou Organizaci spojených národů na prohlášení tohoto dne. V listopadu 2007 na výročním zasedání Mezinárodní archivní rady (ICA) v bylo schváleno, že se Mezinárodní den archivů bude slavit 9. června. Stalo se tak u příležitosti 60. výročí vzniku Mezinárodní archivní rady, která byla 9. června 1948 v Paříži založena. Poprvé byl 9. červen jako Mezinárodní den archivů slaven v roce 2008.

V České republice byl tento den poprvé připomínán již v roce 2008 na celokrajském setkání severomoravských archivářů, oslavován byl pak celostátně v roce 2009.

Zdroj: wikipedia.org