V září roku 2009 se před vstupním průčelím do baziliky rozběhla první etapa obnovy jejího podzemí – lapidária, které je nedílnou součástí historického a uměleckého bohatství Velehradu. Od započetí masivního odkryvu zeminy od vnějšího zdiva lapidária a původních základů cisterciáckého kostela provádějí přerovští archeologové Zdeněk Schenk a Jan Mikulík z obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc záchranný archeologický výzkum. Prvně jmenovaný poskytl Slováckému deníku exkluzivní rozhovor.

Měsíc po zahájení výzkumu se vám podařilo zachytit průběhy linií základů severního zdiva, předsíně a jižní části zdiva původní románské baziliky. To se nepodařilo ani v průběhu největších odkryvů na počátku 20. století Janu Nevěřilovi…

Náš archeologický výzkum byl zahájen v souvislosti se stavebními pracemi v prostoru před západním průčelím baziliky. Oproti výsledkům Jana Nevěřila patří ke zcela novým zjištěním především odkryv základny dvou opěráků v původním interiéru předsíně klášterního kostela, které roznášely stropní konstrukci.

Pod bazilikou jste našli velkomoravskou keramiku, ale i hroby s kosterními pozůstatky a důmyslný systém odvodňovacích kanálů. Z které doby nálezy pocházejí?

Vedle zmíněných několika zlomků velkomoravské keramiky z 9. století souvisí ostatní nálezy se samotnou existencí cisterciáckého kláštera, a to od doby jeho založení v první polovině 13. století až po zrušení v roce 1784.

Společně s vámi na Velehradě pracují i antropologové. Co bylo nebo je jejich úkolem?

Přítomná antropoložka Erika Průchová odkryté hroby zdokumentovala a primárně vyhodnotila. V loňském roce vyzvednuté lidské kosterní pozůstatky prozatím čekají na odborné antropologické posouzení.

Kam putovaly dosavadní „poklady“, které jste v kryptách lapidária a v okolí baziliky nalezli?

Všechny nálezy byly označeny, uloženy do beden a po ukončení výzkumu projdou laboratorním ošetřením.

Který z vámi dosud objevených nálezů je historicky nejstarší a z kterého jste měli největší radost?

Za nejstarší lze prozatím označit několik zlomků pravěké a také výše jmenované velkomoravské keramiky. A radost máme ze všech nově odkrytých archeologických situací na půdě bývalého cisterciáckého kláštera.

V letošním roce se váš záchranný výzkum přesunul před na severní nádvoří před baziliku. Co jste ve zjišťovacích sondách objevili?

V několika místech se nám podařilo zachytit průběh severní obvodové hradby, která chránila areál kláštera. Tato zeď byla široká 1,6 metru a byla vystavěna z pískovce před polovinou 13. století. Také jsme odkryli základy barokních staveb – sýpky a lázní, na jejichž existenci poukázal již v roce 1993 archeolog Jiří Kohoutek.

O posledním březnovém pátku se na několika místech v blízkosti silničního průtahu před bazilikou, tedy v místech, kde byly v devadesátých letech minulého století vybudovány základy plánované stavby ambitu a pak byly zahrnuty, začalo s jejich odkrýváním. Co si slibujete od těchto vykopávek?

Přestože zde v minulosti byly archeologické situace do značné míry porušeny zmíněným stavebním zásahem, podařilo se naštěstí zachytit i neporušené vrstvy. Ty obsahovaly několik nevýrazných zlomků vrcholně středověké keramiky, které dokládají blíže neurčené lidské aktivity v prostoru mimo opevněný areál cisterciáckého kláštera. Výzkum zde ale teprve začíná a starší doklady pravěkého či raně středověkého osídlení nelze do budoucna vyloučit.

Dá se dnes odhadnout, kdy s archeologickým výzkumem v centru poutního Velehradu, které by se v roce 2013 mělo zaskvět v plné kráse, skončíte?

Záchranný archeologický výzkum budeme provádět do ukončení veškerých zemních prací, které by mohly bezprostředně ohrozit archeologické památky.