Tým Muzea regionu Valašsko ihned zahájil záchranný archeologický výzkum.

„Vzhledem k povaze nálezu se jej zúčastnili i pracovníci památkové péče města a Národního památkového ústavu,“ doplnil archeolog muzea Samuel Španihel.

Odborníci podle jeho slov odkryli takřka tři třicet metrů dlouhý základový sokl původní hradby.

„Hradba samotná se dochovala jen v podobě několika lícovaných kamenů v místech, kde byla niveleta dnešní Žerotínovy ulice položena výše,“ upřesnil archeolog.

Zajímavostí je, že se základ hradby ve směru od Tolstého ulice ke kruhovému objezdu na ulici Vsetínská na své vnitřní straně (tedy na území středověkého města) výrazně zužoval.

Mechanický betlém v Horní Lidči v listopadu 2011 (foto z archivu Deníku).
Hornolidečský betlém se stal značkou. Za deset let přivítal i řadu osobností

„Z původních skoro tří metrů klesala jeho šířka až k jednomu metru. V nejužší části byly do hradby, zřejmě někdy v pozdější době, vestavěny jeden nebo dva domy, jejichž půdorysy zde byly odkryty také,“ doplnil Španihel.

Zmíněné zúžení stavby lze podle archeologa Samuela Španihela vysvětlit dvěma způsoby – šlo pouze o změnu šířky základu a samotná hradba měla stejnou šířku po celé své ose nebo jde o důkaz snahy tehdejších meziříčských měšťanů ušetřit na stavebních nákladech.

„Vestavění domu do hradeb je poměrně častá záležitost, novověký obyvatel města prostě využil situace, kdy již opevnění neplnilo svoji funkci. K dispozici měl poměrně levný pozemek, navíc s jednou solidní stojící zdí,“ poznamenal Španihel.

Hradby se ve Valašském Meziříčí začaly stavět v letech 1538 až 1539, kdy město patřilo Pernštejnům. Zřejmě šlo o reakci na turecké pronikání do střední Evropy, které začalo bitvou u Moháče.

„Hradba však byla dokončena až za pánů ze Žerotína okolo roku 1560, respektive v roce 1570, kdy byla Poličenská brána přesunuta na dnešní ulici Poláškovu,“ uvedl Jan Anlauf, archeolog a vedoucí Muzejního a galerijního centra Valašské Meziříčí.

Dodal, že díky historickým materiálům byl podobný objev očekávaný.

„Současné ulice Žerotínova a Tolstého totiž kopírují trasu původní hradby a právě na jejich křižovatce měla dříve stát rohová bašta,“ vysvětlil Anlauf.

Martin Vlček založil s manželkou v roce 2012 ve Vizovicích kozí farmu.  Z mléka vyrábí také zmrzlinu.
Což takhle dát si uhlí? Černá zmrzlina je pořád hit

Na pozůstatky městských hradeb narazili dělníci při městem financované probíhající stavbě nového společného pásu pro cyklisty a chodce a úpravě stávajícího parkoviště v Žerotínově ulici.

„Součástí stavebních prací za bezmála 3,9 milionů korun je rozšíření parkoviště o jedenáct nových míst, cyklisté se dočkají bezpečného přejezdu z centra města k areálu sportovišť v lokalitě Kouty a chybět nebude ani náhradní výsadba zeleně,“ upřesnil mluvčí meziříčské radnice Jakub Mikuš.

Archeologický výzkum v Žerotínově ulici bude s probíhající stavbou dál pokračovat, protože další části objevených domů očividně leží pod parkovištěm.

„Tady bych chtěl apelovat na investory, aby své stavební počiny oznamovali odborným institucím. Díky včasnému oznámení se investor vyhne zdržení své stavby a v horším případě i právnímu postihu,“ zdůraznil archeolog Samuel Španihel.

Oznámení lze podle něj směřovat buď na Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně nebo přímo do Muzea regionu Valašsko, které je oprávněnou organizací pro okres Vsetín a zabezpečuje jeho archeologickou památkovou péči.