Na čtrnáct a půl kilometrů dlouhou trať se vydali se svými čtyřnohými přáteli, ročním Timem a zlatým retrívrem Richie, mistrem světa v zimním horském dogtrekkingu z listopadu loňského roku.

„Na túry přírodou, při nichž poznáváme ten či onen kraj, bez psů nechodíme,“ tvrdí manželé Profousovi. Při dalším vyprávění naznačují, jaká bijí srdce v jejich i psích hrudích, když šlapou v členitém terénu. „Richie má, jak se říká, náhon na všechny čtyři nohy, takže na vodítku táhne manželku do kopce. Z něj dolů běžím se psem já a snažím se ho brzdit,“ vysvětluje jednapadesátiletý Petr Profous, tělem i duší atlet. Vloni zvítězil ve Slovácké hodinovce, letos v ní skončil ve své kategorii pátý. „Na závodě, který se běhá 1. května, se letos sešla větší konkurence. A také let mi přibývá,“ komentuje letošní umístění Profous.

Dogtrekkingu, který je extrémním kynologickým vytrvalostním sportem, při němž je třeba překonat mimořádné vzdálenosti v časovém limitu, se věnuje čtvrtým rokem. „Psovod je při tomto sportu se psem spojen buď postrojem a vodítkem připnutým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku. Ani krátkodobě nesmí jít se psem na volno,“ shrnuje vysvětlení majitel retrívra Richie. Před každým závodem musí účastník podepsat prohlášení, v němž ztvrdí, že se soutěže účastní výhradně na vlastní nebezpečí, že je zodpovědný sám za sebe i svého čtyřnohého přítele, s nímž jsou po dobu celého závodu svázáni vodítkem, tedy jakousi pupeční šňůrou.

„Když se pes při závodě rozběhne, musí pán běžet s ním. Naproti tomu, když se pánovi nechce běžet, je unavený či už nemůže, musí pes počkat na něj, nebo se mu přizpůsobit. S Richie běháme trasy kolem čtyřiceti kilometrů, ale dogtrekkingové akce jsou pořádány na sto a více kilometrů,“ zdůrazňuje atlet-psovod. Podle něj rozvíjí zmíněný kynologický sport souhru a vzájemné pochopení člověka a psa, ale také přispívá k rozvoji fyzických, orientačních a mentálních schopností závodníka.

„S retrívrem Richie mám naběhány stovky kilometrů. Abychom si udrželi dobrou kondici musíme trénovat alespoň třikrát týdně,“ dodává Petr Profous.

Čtěte také:

Napříč Chřiby zamířili chodci i cyklisté