Výrazně si pohoršilo Zlínsko, kde téměř šedesát procent z 471 kilometrů spadá do kategorie nevyhovující nebo havarijní.

„Problém velkého nárůstu takto hodnocených úseků v okolí Zlína je způsoben vysokou dopravní intenzitou, která významně ovlivňuje rychlost opotřebení vozovek. Snížení intenzity dopravy na krajských silnicích můžeme však očekávat až po dobudování dalších úseků čtyřpruhových komunikací,“ uvedl ředitel ŘSZK Bronislav Malý.

Doplnil, že opravdu závažná je například situace na silnici II/490 mezi Zlínem, Fryštákem a Holešovem. „Před desíti lety tam projelo šest tisíc aut denně, teď už je to trojnásobek. Ta vozovka není na takovou kapacitu vystavěná,“ řekl Malý s tím, že to může vyřešit jen stavba rychlostní komunikace R49. Ta je ale odložena a nejdříve se začne budovat po roce 2012.

Mezi další problematická místa patří silnice kolem Zlína nebo oblast Valašskokloboucka. „Často nás brzdí i majetkoprávní záležitosti. Dokud nejsou vyřešeny, nemůžeme stavět. Kvůli tomu jsme třeba nepokročili na úseku Loukov – Komárno na Kroměřížsku nebo mezi Slavičínem a Brumovem-Bylnicí na Zlínsku,“ podotkl ředitel ŘSZK.

Právě třeba vozovka II/495 vedoucí ze Slavičína přes Jestřabí a Štítnou nad Vláří­Popov do Brumova-Bylnice už na opravu čeká několik let. „Je to tady opravdu špatné, rozhodně by nám oprava pomohla,“ posteskl si starosta Jestřabí Pavel Šuráň.

I jiné tahy na Valašskokloboucku by pár investic ještě potřebovaly. „Kromě této silnice je to ve špatném stavu třeba ještě ve Valašských Kloboukách při výjezdu na Lipinu, kde je to velice úzké. Také v některých vesnicích jsou cesty horší. Ale celkově v kraji se mi zdá, že už se to pomalounku začíná obracet k lepšímu,“ míní například Alena Mášová ze Slavičína, která pracuje v autodopravě.

Mírně se situace zlepšila podle silničářů na Kroměřížsku, ačkoliv podle čísel to tak příliš nevypadá. Stále je tam v havarijním nebo nevyhovujícím stavu téměř 50 procent z 505 kilometrů vozovek II. a III. třídy. „Neměli jsme tam žádnou velkou investiční akci, stav zlepšily opravy,“ podotkl Malý.

Dodal, že komunikace v tomto regionu trpí hlavně kvůli stavbě dálnice. „Proto se pak mají z peněz Ředitelství silnic a dálnic opravovat i silnice podél D1. Třeba ta mezi Skašticemi a Chropyní,“ přislíbil ředitel.

Výrazné zlepšení pak v hodnocení bylo přisouzeno vozovkám na Uherskohradišťsku a Vsetínsku. „Na Uherskohradišťsku k tomu přispěla například opravená silnice mezi Březolupy a Bílovicemi, na Vsetínsku zase úsek Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí,“ vyjmenoval Malý.

Stav silnic se hodnotí jako ve škole. Jednička znamená výborný stav, pětka havarijní. Známka průměrného celokrajského hodnocení se zlepšila z loňských 3,24 na letošních 3,12.

„Nejnižší ohodnocení kvality našich silnic bylo v roce 2004, od té doby dochází k pomalému zlepšování celkové známky. Důvodem jsou i vyšší finanční objemy v posledních pěti letech, kdy máme možnost čerpat peníze z evropských fondů,“ podotkl Malý.

Jak se silnice hodnotí?
Hodnocení stavu silnic předchází sběr poruch. „Jednotlivé silnice projíždí pomalu jedoucí vůz v rychlosti deset až patnáct kilometrů za hodinu. V něm jsou dva lidé, jeden řídí a druhý zapisuje různé vady do notebooku,“ popsal ředitel ŘSZK. Rozlišuje se více než pětadvacet různých vad od trhlin přes výtluky, vyjeté koleje a různé deformace. „Počítač pak spočítá plochy různé kvality vozovek a jednotlivé úseky vyhodnotí,“ doplnil Malý.
Ilustrační foto.