Podle organizátorů petice jde o reakci na možné varianty transformace mařatické teplárny, s nimiž petiční výbor nesouhlasí. Petice vítá záměr města v zamezení prašnosti současné skládky uhlí v teplárně CTZ s.r.o. a podporuje náhradu dnes používaného uhelného prachu zemním plynem.

Zároveň nesouhlasí se záměry výstavby spalovny směsného komunálního odpadu, případně odpadních kalů, nebo bioplynové stanice v širším centru města.

„Celkem petici podepsalo přes tři tisíce lidí, což je za tak krátkou dobu a na město naší velikosti skoro zázrak a dané číslo prozrazuje zájem obyvatel o své zdraví i okolí. Konečné číslo platných podpisů dle petičního zákona, kde se nepočítají například online podpisy nebo podpisy s neúplnou adresou dosáhlo hodnoty 2 727 platných podpisů,” uvedl předseda petičního výboru Jakub Grós.

Pro úplnost dodal, že valná většina podpisů, tedy přes dva tisíce, je přímo od obyvatel s adresou v Uherském Hradišti nebo obyvatel zde vlastnících nemovitost. Většina zbylých podpisů je od lidí z obcí v okolí města.

O posledním červnovém dnu sbíral petiční výbor podpisy na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti.

„Lidé byli úžasní, vyptávali se, diskutovali, vyjadřovali podporu. I proto jsme za jediný den získali na dvě stovky podpisů,” prozradil další z organizátorů petice Martin Procházka. Kritické myšlení lidí upozornilo aktivisty na zajímavý paradox.

„Dokáží si spočítat, že i když město na CTZ vydělává, tak ty vydělané peníze jdou vlastně z kapes obyvatel Uherského Hradiště, kteří je zaplatí na teple,” doplnil další člen petičního výboru František Pecha.

Jakub Grós upozorňuje na to, že přes relativní petiční úspěch je cíl ještě daleko.

„Už jsme zmínili, že nás nesponzoruje žádná firma či politická strana, vše jsme iniciovali a náklady pokryli svépomocí jako sousedé, kterým není okolí cizí. A tak se obáváme možné kampaně v druhé části roku pro varianty, které budou ekonomicky výhodnější pro konkrétní jednotlivce či společnosti. A ti se nebudou zdráhat investovat nemalé prostředky pro prosazení svých zájmů,” varuje Jakub Grós.

V září tohoto roku má být podle něj k dispozici technická studie z VUT a na podzim se mají varianty projednávat na zastupitelstvu města.

Stanislav Blaha přiznal, že petici vnímá pozitivně. Je podle něj důkazem, že se lidé o život ve městě aktivně zajímají.

„Rozhodnutí, jakým palivem nahradit spalování uhlí v teplárně, bude složité a každý názor by měl být zvážen, ať bude pro, nebo proti kterékoliv z posuzovaných variant. O postupu výběru nejlepší varianty informujeme od začátku otevřeně a tak to také zůstane. V tuto chvíli město nepreferuje žádnou z variant. Rozhodovat se budeme na základě toho, jak budou jednotlivé varianty výhodné pro město a naše občany. Kritérií je celá řada, přičemž dopad na životní prostředí a zdraví lidí jsou z těch nejdůležitějších,“ poznamenal starosta.