To se už před rokem vyslovilo pro jeho zbourání. Proti tomu však tehdy razantně vystoupil místní podnikatel Miroslav Šuránek a chtěl objekt koupit, nakonec však od svého úmyslu ustoupil.

V iniciativě proti srovnání stavení se zemí však stále pokračuje. Společně s několika dalšími lidmi založil Spolek za ochranu a obnovu Penkova statku. Jejich cíl napovídá už název seskupení. Po schůzce se starostou města Janem Šimčíkem se domluvili, že na prosincovém zasedání ukážou zastupitelům prezentaci, která bude vysvětlovat, proč by se neměl objekt tzv. Lichnštejnova statku zbourat.

„Chtěli bychom, aby se z něj stala nová dominanta Hluku," prozradil Miroslav Šuránek. Co konkrétně by tam mělo být, ale sdělit nechtěl. To prý ukáže až další jednání. Podle starosty Hluku by to měla být klidová zóna, kde by se konaly různé akce, a nebránil by se ani letnímu muzeu.

Původní plány, kdy na místě měla vzniknout kavárna a objekt mělo využívat tamní muzeum nebo knihovna, jsou minulostí. Podle spolku má místo tzv. genius loci, ducha místa, proto by ho chtěli zachovat.

Penkův statek je v současné době v havarijním stavu a jeho udržení by stálo miliony korun. Špatný stav potvrzuje i zpráva ministerstva kultury, respektive dílčí zprávy z odboru kultury a památkové péče ve Zlíně i v Uherském Hradišti, které nedoporučily stavbu uznat kulturní památkou.

„…Objekt je dle výpisu z katastru veden jako zbořeniště. I když je stavba objektu tzv. Lichnštejnova statku ve hmotě a částečně v půdoryse zachována a jsou zachovány také některé další prvky, je stavebně technický stav značně narušený. Především je narušená statika objektu a stavebně technický stav interiéru je havarijní," píše se ve zprávě z krajského úřadu ve Zlíně.

Oslovení Hlučané jsou spíše na straně zastupitelstva. „Vždyť tam byli ustájení koně, byl to chlév, tak jakápak památka. Navíc to vypadá, že brzy spadne," nechala se slyšet jedna z Hlučanek.

Starosta Hluku je také spíše pro zbourání. „Já jsem pragmatik a bohužel tam žádného ducha místa necítím. Opravy by byly hodně nákladné, ale pokud se najdou peníze čili investor, určitě nejsem zásadně proti opravě," sdělil své stanovisko Jan Šimčík.

Právě peníze jsou nejpalčivějším problémem. Jen oprava střechy by podle vypracovaného projektu stála 2,5 milionu korun, v další fázi by se musely opravit základy objektu a následovalo by je mnoho dalšího.