„Mám s dotacemi své zkušenosti. Je to tak papírově složitá záležitost, že si většina z nás raději poradí bez nich," vystihl názor většiny pěstitelů vína, které Slovácký deník oslovil, Tomáš Jurák. Zdrženlivý byl i Zbyněk Vaďura ze stejnojmenného polešovického vinařství. „Já osobně asi takové podpory nevyužiji. Myslím si ale, že každá podpora je pro vinařství dobrá," sdělil.

Naopak uspět v dotačním maratonu zkusí Libor Zlomek ze společnosti Víno Zlomek a Vávra. „Podobnou aktivitu vítáme, protože výsadba vinohradu je náročná a spotřebuje velké peníze. Pokud bude šance, tak podobné možnosti rádi využijeme," řekl.

Těchto 140 milionů, které Brusel zamýšlí poslat do České republiky, je vázáno několika podmínkami. Přednostně by peníze měli dostávat mladí vinaři do 40 let, kteří mohou požádat o dotace na výsadbu i technologie. „Maximální částka u každého vinaře, a to včetně mladého vinaře, je padesát procent ze skutečně vynaložených nákladů na investici, nejvýše však dva miliony korun na jedno opatření," uvedl Hynek Jordán z resortu zemědělství.

Dotace se budou přidělovat s důrazem na obnovu vinic včetně toho, že by vinaři mohli častěji sázet české odrůdy. Třeba Pálava se mezi roky 2010 až 2012 stala jedničkou v mladých výsadbách bílých odrůd.

Získat evropskou dotaci je papírově natolik složité, že někteří pěstitelé o ni raději vůbec nebudou usilovat

Takový trend může díky dotacím pokračovat, do roku 2018 by se mohla změnit odrůdová skladba minimálně 1300 hektarů z nynějších 18,4 tisíce hektarů vína v České republice.

Někteří vinaři ze Slovácka nejsou přesvědčeni ani o významném efektu těchto opatření. „Byl bych samozřejmě rád, kdyby to mělo pro vinaře přínos. Nicméně vím, že mezi mladými není moc velký zájem o těžkou práci ve vinohradech, takže těžko říct, zda bude toto pro ně nějakým impulzem. Ta práce se totiž nedá dělat pouze pro peníze, bez blízkého vztahu k ní to nejde," vyjádřil svůj názor Břetislav Jakubík z Vinařství Jakubík.

Radost budou mít i konzumenti biovína, vládní nařízení totiž výslovně myslí na podporu ekologických vinic. Stejně tak bude vyčleněna zvláštní částka na technologii pro červená vína.

Výslednou kvalitu všech vín bez rozdílu by mohla vylepšit i nová podpora pro vinaře, kteří se rozhodnou vinice sázet do svahu, zvlášť tam, kde už v minulosti réva rostla. Proč zrovna do svažitých terénů? Jednak to prospívá ochraně půdy před erozí, svoji roli ale sehrává i kvalita suroviny. „Prospívá to kvalitě hroznů, ve svažitém terénu je lepší přístup slunce k hroznům a listům," vysvětluje prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Svaz se na přípravě nových podmínek přímo podílel. Projevilo se to i ve zmíněné výsadbě a rekonstrukci vinohradů. „Naším zájmem je snižovat produkci z jednoho keře a tím zvyšovat kvalitu hroznů, potažmo vína, a přitom zachovat objemový potenciál," vysvětluje Tibor Nyitray.

Autor: Martin Nevyjel, zpravodajové Deníku