Z odpovědi na svou interpelaci, kterou obdržel poslanec Poslanecké sněmovny František Elfmark (Piráti) od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle něj vyplývá, že vláda má sice na stole mnoho podkladových dokumentů, ale jakákoli podpora z její strany není vůbec jistá.

„Neví se ani žádný další termín,“ reagoval před časem na svém webu František Elfmark na interpelační odpověď Aleny Schlillerové.

Ministerstvo financí následně v reakci na dotaz Deníku uvedlo, že na realizaci přípravných prací na projektu proměny hradišťské věznice už bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 90 milionů korun.

„Otázka dalšího financování rekonstrukce a přestavby věznice je v současnosti řešena v rámci příprav návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a střednědobých výdajových rámců na roky 2021 a 2022,“ sdělil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Jedná se podle něj o standardní proces, který se uplatňuje při dlouhodobých projektech přesahujících funkční období jedné vlády.

„Ministerstvo financí bude projekt v rámci přípravy státního rozpočtu a výdajových rámců v maximální možné míře podporovat,“ poznamenal mluvčí.

Starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS) z posledního jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou nenabyl dojmu, že by se kroky k záchraně objektu odsouvaly.

„Spíše naopak, hovořili jsme o postupném pokračování. Nicméně, i kdyby skutečně hrozilo posunutí o rok či dva, postoj města to nijak nemění. Stále trváme na tomtéž, tedy na vzniku Muzea totalitních režimů a proměně komplexu bývalé věznice tak, aby tam mohly sídlit státní instituce. Úkolem města Uherské Hradiště by bylo zušlechtit zejména přilehlé venkovní prostory,“ vyjádřil se uherskohradišťský starosta.

O podobě přestavby někdejší věznice v Uherském Hradišti rozhodla už v minulém roce Regionální dislokační komise. Platí varianta, že v nyní chátrajícím vězeňském areálu by měl po jeho rekonstrukci sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství, probační a mediační služba a Muzeum totality. Varianta s předběžným rozpočtem kolem 350 milionů korun počítá například i s přístavbou pro vstupní foyer. Město navíc chce otevřít severní nádvoří veřejnosti.

Věznice Uherské Hradiště

Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Historie kriminálu pokračovala po 2. světové válce, kdy se stal místem retribučních lidových soudů a následných poprav.

Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.

Od 90. let 20. století se na opravu věznice marně hledají prostředky. Budovu se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně. Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát.