Čelem k nim pak s úsměvem ve tváři stál celý v bílém Svatý otec Jan Pavel II. Požehnal místu i mladému stromku, a jak byl ve vlídném rozpoložení, po slavnostní bohoslužbě i dobrém obědě, začal z ničeho nic jakoby dirigovat, ve snaze vybídnout dvojici mladých ekologů, aby už konečně tu útlou lipku umístili do země, odkud měla vyrůst.

Jenže se stalo něco, s čím hlava katolické církve nepočítala. Jeden z dvojice mladíků totiž nečekaně podal papeži lopatu a vybídl ho, ať stromku do země pomůže sám.

Rozveselen kuráží mladíka a za potlesku nás přítomných, se tedy papež pustil do obsypávání kořenů mladého stromku, hlínou ztěžklou po celonočním dešti.

Psalo se 22. dubna Léta Páně 1990, Evropané slavili Den Země a hlava katolické církve, které proudila v žilách slovanská krev, zasadila do moravské půdy staroslavného Velehradu lípu – symbol české státnosti…

Papež Jan Pavel II. sadí 22. dubna 1990 lípu na zahradě někdejšího velehradského kláštera.
Papežova lípa na Velehradě usychá, může ji nahradit její výhonek