Od té doby byly rok co rok v místě tragédie pořádány mírové slavnosti a pietní akce, jejichž účastníci vzdávali hold padlým hrdinům. Nejvíce, pět tisíc lidí nejen z Uherskohradišťska, jich přišlo do Vápenic v 29. dubna 1985, aby si při odhalování nového památníku, který nahradil malý hřbitůvek s dvaceti kamennými křížky, připomenuli, co nikdy nesmí být zapomenuto.

„Protože pandemie ovlivnila pořádání připomínky tragédie ve Vápenicích, pietního aktu s položením kytice květů k památníku padlých se 29. dubna v podvečer zúčastnili pouze čtyři zastupitelé naší obce a členové historického spolku Vize 70plus,“ informovala Jitka Točková, starostka Salaše. Údolím pak zazněly výstřely z historických zbraní, vypálených členy spolku Vize70plus.

„Loni v dubnu jsme po dohodě s obcemi Salaš a Velehrad uspořádali pro širokou veřejnost celodenní program s mottem Zapomenutí osvoboditelé a zavržení partyzáni. Letos, kdy si připomínáme 75. výročí osvobození naší vlasti, bychom podobnou akci, jaká tu probíhala loni, nemohli uskutečnit,“ nechal se slyšet Jiří Tesař, předseda spolku Vize70plus, který akci zinscenoval.

Podotkl, že o akce podobného druhu, nebýt koronavirové pandemie, by byl ze strany měst a obcí velký zájem. Rozhodně by se podle něj nepodařilo zajistit účast bezmála sedmdesáti členů klubů vojenské historie v dobovém oblečení a s historickými zbraněmi, jako tomu bylo o loňské poslední dubnové sobotě.

„Mezi účastníky loňského celodenního programu byl třiadevadesátiletý Ladislav Verner, poslední žijící příslušník partyzánského oddílu Olga, jeden z jeho zakládajících členů.

V osmnácti letech se přidal k 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky, ale byl také jedním z partyzánů, kteří zajali Hitlerova generála Dietricha von Müllera. Žel, Ladislav Verner letos 18. ledna zemřel,“ dodal smutně Jiří Tesař.