Při vzpomínce na Masarykovo náměstí obsazené fašistickou armádou ji ještě dnes přebehne mráz po zádech. „Je to stále tak živé, že na to člověk nikdy nezapomene," tvrdí téměř osmdesátiletá pamětnice z Uherského Hradiště.

V sobotu tomu bude již 75 let, kdy vojska nacistického Německa okupovala Československo a takzvaná první republika přestala definitivně existovat. Stali jsme se protektorátem Hitlerovy Třetí říše. Během následujících šesti let přišlo ve druhé světové válce o život na 360 tisíc našich obyvatel.

Onoho 15. března 1939 o půl šesté ráno vyhlásil rozhlas nařízení, které informovalo všechna posádková velitelství, že v přesně v šest hodin německé vojsko zahájí obsazování republiky a že jakýkoliv pokus o odpor bude potlačen se vší brutalitou. Následná výzva žádala od obyvatelstva naprosto bezpodmínečné zachování klidu a pořádku.

První klíčová vzpomínka Marie Kellerové je spojena s ohromujícím hlukem, kdy po silnici z dlažebních kostek přijížděly na uherskohradišťské náměstí motorky a obrněná technika. Někteří z vojáků zůstávali na náměstí, další jeli dál až ke kasárnám. „Vzpomínám si, jak rodiče říkali, že si jdou najisto pro vytipované lidi. Dodnes to beru jako velkou křivdu," vzpomíná na osudný den vitální seniorka.

Druhého dne se vojáci podle jejích slov rozběhli po obchodech a skoupili všechno, co se dalo. Platili říšskými markami v poměru jedna marka za deset korun, takže v krátké době měli obchodníci množství marek, ale obchody zely prázdnotou. „Opravdu jedli, na co přišli. Kombinovali párky, zákusky až jim bylo špatně. To jsme jako děti výrazně vnímali," vzpomíná.

Do své mateřské školky na Komenského náměstí se už od toho dne nepodívala. „Němci ji obsadili a zřídili si tam sídlo gestapa. Tak nám nezbývalo nic jiného, než chodit jinam," dodává smutně Marie Kellerové.