František patří mezi výtvarníky, kteří jsou bytostně spjati se svým regionem. Žije sice v Hroznové Lhotě, na rozhraní hradišťského Dolňácka, Strážnicka a Horňácka, ale jeho tvorba je spojena i s Uherským Hradištěm. Jako šestnáctiletý se stal členem Výtvarné skupiny při tehdejším Sdruženém závodním klubu v Uherském Hradišti, který neoficiálně vedl tehdy „zakázaný“ přední brněnský teoretik a historik umění Igor Zhoř. Se skupinou (připomeňme některá další jména – Burďáková, Botek, Bystřický, Kup, Nemrava, Abrhám, Psotka, Vašatová, Škrášek a další) se úspěšně zúčastňoval soutěží a výstav. Spolupráce pokračovala i po vzniku Klubu kultury – každoročně obesílá družební výstavy Setkání – Stretnutie, vytvořil ceny pro anketu Největší z Pierotů, podpořil aukci na obnovu Slovácké búdy po povodních, ve městě několikrát vystavoval (Klub kultury, Slovácké divadlo, Galerie s Andělem, Galerie Dílo). Historická část města je častým námětem jeho obrazů a grafik.

Věnuje se malbě a grafice, ale také kresbě, ilustraci, zkoušel i mozaiku a plastiku. Doposud připravil kolem padesátky autorských výstav u nás a na Slovensku, ale také v Chicagu. Zpočátku maloval klasickou krajinu, pak expresivně pojaté obrazy s duchovně-sakrálními náměty, s rostoucí malířskou zkušeností přešel i na disciplínu nejtěžší - portréty a figurální motivy. V roce 2002 namaloval pro plakát tradičních živých jesliček v Hroznové Lhotě obraz ovlivněný poetikou naivistů a původně olej pak převedl technikou barevné litografie. Té se v posledních letech věnuje a z grafických listů vytvořil již dva nástěnné kalendáře. Svými poetizujícími vizemi nám přibližuje odcházející ale mnohde ještě stále živé tradice Slovácka, ať už jsou to fašanky, velikonoce, vánoce, náboženské svátky a obřady, folklorní slavnosti apod. K padesátinám připravuje na červen do galerie Panský dvůr ve Veselí nad Moravou autorskou výstavu a výpravný katalog. A nám nezbývá než věřit, že v té době už budeme moci výstavu navštívit – i když třeba s rouškami.

Miroslav Potyka