„Naše babička nastoupila začátkem ledna do Baťovy nemocnice s těžkými zažívacími potížemi. Po dvou týdnech pobytu na interně, kde se její stav nezlepšoval, byla přeložena na jiné oddělení. Tady vypadala docela dobře, ale asi po čtrnácti dnech nastal obrat. Babička najednou téměř nekomunikovala a byla dezorientovaná. Po několika dnech zemřela,“ popsala situaci své hospitalizované maminky paní Michálková. Má například dojem, že i přes vážné zdravotní potíže, nebyla pacientka řádně vyšetřena.

Nelíbil se jí ani přístup zdravotnického personálu. „Sestry sice daly mamince na stůl láhev s pitím, ale vůbec je nezajímalo, že není schopná si ji sama otevřít, natož nalít do sklenice,“ uvedla jeden z příkladů. Nespokojenost s péčí o svou příbuznou konzultovala paní Michálková s ošetřující lékařkou. Nikam dál svou stížnost nepostoupila.

Deník požádal nemocnici o vyjádření. „V případě této pacientky jsme neobdrželi žádnou stížnost na chování ošetřujícího personálu nebo léčebný postup. Pokud obdržíme oficiální stížnost, budeme se jí zabývat a o výsledku šetření budeme stěžovatele písemně informovat,“ uvedla její mluvčí Karla Havlíková.

Pokud má pacient nebo jeho příbuzný pocit, že něco není jak má být, může podle mluvčí Havlíkové situaci řešit s ošetřujícím lékařem, případně primářem oddělení, ve kterém je pacient hospitalizován.

„Pacient, či v případě souhlasu jeho příbuzní, mají právo na informace o zdravotním stavu a o své léčbě. To znamená, že mu ošetřující lékař dá odpověď například i na otázku, jaké léky a proč pacient užívá,“ upřesnila Havlíková. V případě nesouhlasu se lze obrátit také na vedení nemocnice. „Stížnost je možno podat písemně, ústně nebo elektronicky,“ doplnila.

V Baťově nemocnici si podle jejích slov lidé nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem, zdravotní sestrou a pacientem.

„Tento problém je celostátní a vedení nemocnice pracuje na tom, aby byl vztah mezi zdravotníky a pacienty rovnocenný,“ vysvětlila mluvčí. Jedním z faktorů, které k tomu mají dopomoci, je podle ní větší informovanost pacientů ze strany zdravotníků.

Mezi věci, které si pacienti a jejich příbuzní v krajské nemocnici naopak nejvíce chválí patří podle Havlíkové například vysoká odbornost tamních zdravotníků.

Pokud má hospitalizovaný člověk pocit, že v poskytované péči není něco v pořádku, má obecně tři možnosti. „Může se obrátit na vedení zdravotnické instituce, kde by měli mít oddělení stížností, oslovit zřizovatele nemocnice, kterým je v případě Baťovy nemocnice kraj, nebo zkontaktovat příslušnou zdravotní pojišťovnu,“ vyjmenoval mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Nevyvrací ani variantu obrátit se se stížností na lékařskou komoru.

„S připomínkami nebo stížnostmi občanů na zdravotnickou péči se setkáváme v minimálním množství,“ informoval mluvčí krajského úřadu Milan Plesar.

Na zlínské pobočce České lékařské komory si lidé stěžují například na nedostatečnou práci lékařů či ostatních zdravotníků nebo na konflikt s personálem.

„Podnět zaregistrujeme a následně jej řeší revizní komise,“ popsal předseda okresního sdružení komory Lubomír Nečas. Zlínská pobočka podle něj řeší okolo patnácti písemných stížností ročně. „Setkáváme se také s telefonickými nebo osobními připomínkami, ale ty se většinou vysvětlí,“ doplnil lékař. Pokud se vina na straně zdravotnické instituce prokáže, může být personál postižen napomenutím či pokutou.

„Při závažných pochybeních může dojít kupříkladu až k vyloučení lékaře z komory, což znamená, že nesmí nadále vykonávat svou praxi,“ poznamenal Nečas. Mimo výše uvedených možností, je podle něj možné podat stížnost na Ministerstvo zdravotnictví, v krajních případech na Polici ČR.