Se zpracováním ovoce začal letos majitel sušárny ve Slavkově Vlastimil Krhovský již uprostřed července.

Plně sušárnu rozjel ale začátkem minulého týdne.

„Lidé teď nosí hlavně blumy, ale také hrušky, hlavně hniličky, a jablka. Se sušením letos začínám, lidem úroda teprve dozrává, ale je to posunuté, začalo to dříve,“ sdělil majitel sušárny.

Do jeho pece, v níž suší horkým vzduchem, se vleze najednou až čtyři sta kilo ovoce.

Sušení přitom trvá zhruba den, přičemž u starší pece, kterou Vlastimil Krhovský má, může ovoce postupně přidávat a obracet.

Není to však podle něj jednoduchá práce.

„Pec je nákladná, navíc člověk ovoce neustále přebírá a je těžké sehnat někoho, kdo by mi s tím pomohl,“ svěřil se majitel slavkovské sušárny, který je pro zájemce zastihnutelný po celý týden na telefonu.

Se stejným problémem se potýká František Šrámek, který má sušárnu ovoce v Drslavicích.

„Nemůžu sehnat nikoho, kdo by se mnou sušil,“ vypověděl muž. Práci mu ztěžují bolesti zad a také to, že mu stará pec praskla. 

Musí postavit novou. „Nevím ještě, jestli vůbec budu letos sušit, lidé by chtěli, ale ještě mi ani nepřivezli materiál ke stavbě,“ stýskal si František Šrámek.

Od minulého týdne pracuje také elektrická sušárna v Archeoskanzenu Modrá.

Ta suší ovoce pro veřejnost, ale zpracovává i své vlastní, které odkupuje od místních farmářů. Usušené plody následně prodává přímo na tržnici ve skanzenu.

„Sušíme vypeckované ovoce, jablíčka, hrušky, vždy ovoce omyjeme, odjadřincujeme, nakrájíme na plátky a dáme sušit,“ popisovala pracovnice sušárny Ilona Družbíková. Otevřeno prý mají od úterý do neděle.

Autorka: Jana Blahošová