Myšlenku symbolické pocty těmto lhotským rodákům dotáhl Jaroslav Křápek do konce za pomoci Josefa Lopaty a někdejšího dlouholetého starosty Antonína Jelénka. Podle návrhu grafika z Ostrožské Lhoty Martina Kusáka památník vytvořil sochař Tomáš Martinák.

„Jsem učitelem literatury, takže povědomí o legionářích bylo ve mně dlouhá léta. Četl jsem Hovory s TGM, později po revoluci jsem pročítal Ferdinanda Peroutku, Josefa Koptu, Rudolfa Medka, Františka Langera. O legionářích jsem slýchával už jako dítě od rodičů. Když jsem bral rozum v době dospívání, poznal jsem, že právě tato utajovaná či nepravdivě interpretovaná historická událost naopak jednoznačně dokazuje zvrácenost a prolhanost komunistického režimu,“ upozorňuje Jaroslav Křápek.

Dušičkové koncerty v Buchlovicích i ve Zlechově vybízely ke vzpomínkám.
Dušičkové koncerty v Buchlovicích i ve Zlechově vybízely ke vzpomínkám

Jak nacistům, tak úplně stejně i komunistům podle něj legionáři a všechno, co s nimi souvisí, vadili, překáželi, nehodili se do jejich představ o „novém skvělém světě“, o „socialistickém ráji na zemi“, co prý právě za jejich éry totalitní vlády přicházel.

„Konkrétním popudem k započetí mé iniciativy vybudovat legionářům v rodné Ostrožské Lhotě památník, bylo už více než před třiceti lety seznámení se s mojí ženou Věrkou,“ listuje Jaroslav Křápek vzpomínkami.

Když začal chodit do domu, kde bydlela, seznámil se s její babičkou Růženou - dcerou ruského legionáře Jakuba Malůška. Ten už v té době nežil, ale babička (Malůškova dcera) Jaroslavu Křápkovi vyprávěla neuvěřitelné příběhy ze života svého otce.

„Naprosto fascinující životní osud „obyčejného“ lhotského sedláka, který měl celý život pověšen nad stolem v malé kuchyňce obrázek prezidenta Masaryka, o kterém každému členu rodiny neustále připomínal, že: toto je náš pan prezident, který mi zachránil život,“ poznamenává Jaroslav Křápek k příběhu jednoho z tisíců chlapů a chlapců, kteří bojovali s drsnou sibiřskou přírodou, s vraženými gangy bolševiků, rudých (i bílých) pomatených fanatiků v revolučním chaosu občanské války v Rusku.

„A jejich boj v řadách československých legií byl vítězný! Jsem přesvědčen o tom, že se jim tato bojová akce podařila proto, že měli - na rozdíl od svých nepřátel - daleko silnější motivaci. A tím byl návrat domů. Do rodné země. Ke svým rodinám. Do svých chalup, na svá pole. Třeba někde na jižní Moravě. Třeba do jedné krásné vesnice, co se jmenuje Ostrožská Lhota,“ míní Jaroslav Křápek.

Výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby v Uherském Hradišti se rozroste o další budovu. Na snímku ještě bez nového objektu
Výjezdová základna záchranky v Uherském Hradišti se rozroste o další budovu

Ten babiččino vyprávění o dnes již více než sto let staré historii srovnává se současností.

„Přijde mi směšné, že by dnes někdo takhle mluvil o kterémkoli našem prezidentovi z těch posledních, co se na Hradě objevili. Zdá se mi absurdní, že by kdokoli dnes říkal věty, které kdysi s hrdostí pronášel legionář Jakub Malůšek. Takže na jedné straně opravdu cítím něco jako hrdost ze slavné minulosti a na straně druhé pohrdání a zklamání ze současnosti,“ tvrdí Jaroslav Křápek.

Pak už podle něj není těžké pochopit, proč přišel s myšlenkou na důstojný památník našim legionářům. „Je to jednoduché - jsem učitel a všechno, co dělám v mé profesi i ve veřejném životě, je adresováno mladým. Mým studentům. Například hradišťská věznice nebo pamětní deska lhotským učitelům, co ukrývali ve škole parašutistu Františka Bogataje… ono je to vlastně pořád stejné: v minulosti poznáváme svoji budoucnost,“ je přesvědčený Jaroslav Křápek.

Hradčovické hody 2023
Hody v Hradčovicích a Drslavicích? Nechyběl armádní kaplan ani vození „berana“

Vše podle jeho slov začalo tím, že z Prahy z Vojenského historického ústavu a Obce legionářské přinesl dokumenty, v nichž dokazoval, že celkem 21 rodáků z Ostrožské Lhoty vstoupilo oficiálně během první velké války do legií (ruských, francouzských i italských).

„Moji spolupracovníci Antonín Jelének a Josef Lopata všechny tyto informace ověřili zase z jiné strany. V obecních matrikách a také v konzultacích s vynikajícím člověkem, pamětníkem Josefem Páčem, který vlastnil neobyčejně bohatý obecní archiv,“ vysvětluje iniciátor vzniku lhotského památníku legionářům.

Ve výsledku našli ještě dvě jména, takže konečný seznam čítá 23 jmen doložených lhotských legionářů. „Jen chci ještě připomenout, že na pomníku obětem první světové války je dalších 38 jmen vojáků, kteří padli v rakousko-uherské uniformě. Sečtěte to a uvědomíte si, že na takovou malou obec jde o ohromující číslo,“ upozorňuje Jaroslav Křápek.

Muzeum hasičské techniky ve Stupavě
Stříkačka, která hasila hořící Buchlov? Uvidíte ji v Muzeu hasičské techniky

V souvislosti s výběrem lokality pro umístění piety v sousedství dalších památníků připomíná, že neměli v úmyslu narušit prostor velkého památníku z 20. let minulého století.

„Je to nedotknutelný symbolický společný hrob padlých vojáků. Ale zároveň jsme chtěli, aby ti kluci, ať už nosili jakoukoli uniformu, byli zase pohromadě. Koneckonců - oni už pohromadě zase jsou. A pozorují nás, jak se k jejich odkazu chováme. Jak uchováváme vzpomínku na ně,“ dodává Jaroslav Křápek.

Financování památkové připomínky legionářů z Ostrožské Lhoty vzal na svá bedra obecní úřad, který ji zafinancoval.

Dílo i s okolními úpravami včetně betonového základu, výsadby květin, mlatových chodníčků i doplnění lávek, přišlo podle starosty Ostrožské Lhoty Romana Tuháčka zhruba na 100 tisíc korun.

„Je nutné si v dnešní době připomínat tyto důležité milníky naší historie, které nám připomenou, jak výrazné osobnosti naše země měla. Jak byli odvážní a častokrát byli ochotni pro svobodu a své přesvědčení, že dělají správnou věc, obětovat i vlastní život. Takoví lidé si zaslouží naši úctu a na ně jsme právem hrdí. Buďte proto i vy odvážní jako naši předkové,“ řekl při slavnostním odhalování památníku starosta. Přítomen byl také Jiří Páč, který měl na sobě legionářskou uniformu svého pradědy Martina Hyráka.