V tomto konkrétním případě nebyla důvodem místní početná kolonie racků chechtavých připravující se za typického rámusu a zdánlivého chaosu na společné hnízdění, ani kolorit místní avifauny - samice labutě zpěvné, nýbrž Racek tenkozobý.

„Tento racek zde nechce hnízdit, dostal se sem z jakéhosi neznámého důvodu, který žene mořské živočichy do vnitrozemí. Možná silná bouře směřující od moře do nitra Evropy, možná jen neobvyklá potulka počítající se ve stovkách kilometrů nebo jen ztráta orientace dovedla tohoto racka až sem, do Chropyně,“ uvedl Pavel Shromáždil pro Moravský ornitologický spolek.

„Jeho nejbližší hnízdní areál se nachází na severu Itálie, na pobřeží Jaderského moře. Dalším stanovištěm tohoto druhu je i pobřeží jižní Francie či Španělska. Můžeme se s ním také potkat i na pobřeží Černého moře (vlastně zde žije nejčetnější populace tohoto racka na evropském kontinentu), ale opět se bavíme o místech odsud hodně, ale opravdu hodně vzdálených. Charakteristickým místem výskytu je zkrátka mořské pobřeží, ať již se slanou či brakickou vodou. To ale Chropyňský rybník rozhodně není. Je tedy zřejmé, že se zde musí jednat o mimořádně vzácného a neočekávaného ptačího zatoulance,“ dodal Shromáždil.

Do minulého víkendu byl tento druh oficiálně registrován v České republice jen jedinkrát, a to 11. června 2017 na rybnících u Hodonína. Jednodenní záznam, který navíc zhruba 2 roky unikal evidenci odborné Faunistické komisi při České společnosti ornitologické, která v rámci ČR eviduje a zaznamenává výskyt vzácných druhů ptáků, byl zpětně dohledán a publikován až poté, co už racek z lokality dávno zmizel.