Nemocnice získala statut komplexního onkocentra loni v prosinci podmíněně na rok. Audit ministerstva zdravotnictví tehdy jako zásadní nedostatek uváděl chybějící personál.

Vedení zlínské nemocnice je přesvědčeno, že situaci vyřeší. „Víme, že stihneme naplnit personální kapacitu našeho komplexního onkologického centra,“ tvrdí mluvčí nemocnice Karla Havlíková. Ministerstvo zdravotnictví však s některými plány nemocnice, jak toho dosáhnout, nesouhlasí.

Centru stále chybějí tři onkologové s odpovídající kvalifikací. Ty lze podle Havlíkové doplnit dvěma způsoby. „První je administrativní začlenění dalších klinických pracovišť ve Zlínském kraji do centra, podobně jako se přičleňovaly do jednoho centra třeba Masarykův onkologický ústav a Fakultní nemocnice u svaté Anny Brně. Druhý je nástup dalších kvalifikovaných lékařů,“ míní Havlíková.

Nemocnice podle ní upřednostňuje faktické přijetí nových odborníků. „Snažíme se hledat další kvalifikované lékaře aktivně osobním jednáním, ale i prostřednictvím agentur především v zahraničí,“ popsala mluvčí Havlíková. Připouští však, že takových specialistů je obecně nedostatek.

Pokud by se nemocnici nepodařilo sehnat potřebné lékaře a chtěla by řešit personální potíže centra propojením s menšími onkologiemi v kraji, nemuselo by se to líbit ministerstvu zdravotnictví.

Podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně bylo takovéto spojení pracovišť přípustné pouze v případech, kdy se jednalo o velká města, v nichž se již tradičně velké fakultní nemocnice o vysoce specializovanou péči dělí, a to ještě po složitém rozhodování.

„Oba tyto výjimečné případy v Praze a Brně auditorský tým velmi pečlivě prověřil a prodiskutoval. Zapojení menších nemocnic, které by řešilo personální nouzi ve Zlíně, by zcela jistě nebylo akceptováno,“ upozornil Sršeň.

Vedle onkologů ještě zlínská nemocnice postrádá kvalifikované fyziky pro provoz technologicky náročných zařízení a chybějí i radiologičtí asistenti a zdravotní sestry. O kolik pracovníků se jedná, ale mluvčí Havlíková odmítla uvést. „Jejich stavy budeme naplňovat v průběhu června až srpna,“ přislíbila Havlíková.

Kraj, který nemocnici zřizuje, se personálními problémy v onkocentru nezabývá. „Tuto otázku řeší nemocnice spolu se zainteresovanými odborníky,“ podotkla krajská radní pro zdravotnictví Hana Příleská (ČSSD).

Co by vlastně znamenalo, pokud by přišla nemocnice o statut centra? „Určitě by nadále nemohlo poskytovat takzvanou biologickou léčbu, což je zvlášť nákladná farmakoterapie. Za minulý rok ji v kraji potřebovalo podle údajů největší zdravotní pojišťovny VZP 242 pacientů. Ti by museli dojíždět mimo kraj,“ nastínil mluvčí ministerstva Sršeň. Už dříve také uvedl, že v případě ztráty statutu specializovaného zařízení by mohla Evropská komise požadovat zpátky mnohamilionovou dotaci, kterou letos Baťova nemocnice dostala na další přístrojové vybavení onkocentra.