Hned po revoluci v roce 1990, se začaly stýkat se skupinou lidí různých profesí od lékařů, učitelů až po právníky.
„Velmi brzy se k nám přidali další lidé, kteří měli zájem řešit chybějící služby v regionu a každý jsme si řekli, jak by kdo mohl pomoct a co by mohl dělat,“ vzpomíná na krušné začátky Anna Konvalinková, která se tehdy stala první ředitelkou Oblastní charity Uherské Hradiště.
Lidé měli plné zuby všelijakých organizací
V době po listopadu 1989, však měli lidé podle jejích slov plné zuby všelijakých organizací, a tak když ty tři dámy začaly uvažovat o Charitě, všichni kolem nich měli obavy, aby to nebyla zase nějaká "instituce".
„Dokonce i někteří farníci namítali, proč vytvářet Charitu, když pomáhat se může jen tak. Takže to někdy bylo těžké přesvědčování, že naše cesta je jediná možnost, jak získat například finance na profesionální pracovníky,“ řekla Anna Konvalinková Deníku s tím, že úplně na začátku byli všichni nadšení dobrovolníci.
„V následujících letech jsme již zaměstnávali, tuším, kolem deseti sestřiček a pečovatelek, další lidi pak v Chráněné dílně, a tak jsme se postupně rozšiřovali. No, a když jsem v září roku 2001 Charitu předávala panu řediteli Jiřímu Jakešovi, tak nás bylo, myslím, 40 nebo 50. Dnes je to prý přes 300 lidí, to si vůbec neumím představit,“ upřesnila první hradišťská charitní ředitelka.
A co si vybavuje nejraději?
„Každý rok na Charitě byl něčím výjimečný. Nejraději ale vzpomínám na všechny ty lidi, kteří za mého působení prošli Charitou a také na ty, kdo pomáhali Charitě zvenčí,“ dodala Anna Konvalinková.
Po dvaceti letech ji v pozici ředitelky vystřídal Jiří Jakeš, jenž hradišťské Charitě šéfuje dodnes.
„Na ohlížení stále nemám mnoho času. Samozřejmě byla období, kdy jsme bojovali jednou s nedostatkem financí, jindy zase s nedostatkem zaměstnanců, jindy zase s něčím jiným. Všechno jsme zvládli, a to především proto, že po celou dobu jsem obklopen vysoce kvalifikovanými a erudovanými spolupracovníky, kteří myšlenku pomoci potřebným uskutečňují v praxi. Tvoříme jeden tým, kterému není lhostejný život lidí kolem nás. To je pro mne obrovská radost i motivace do dalších dnů. Jedno vím jistě, sám bych nic neudělal,“ řekl Jiří Jakeš.
Rozsáhlá nabídka sociálních služeb
V současné době Charita Uherské Hradiště nabízí 20 registrovaných sociálních služeb, Domácí zdravotní péči, Domácí hospic Antonínek a Centrum duševního zdraví.
„Ve všech těchto službách pracuje více než 320 zaměstnanců na různě velké úvazky nebo formou dohod. Své služby nabízíme ve 48 obcích uherskohradišťského regionu, Centrum osobní asistence, Domácí hospic Antonínek a Centrum duševního zdraví navíc vyjíždí i do regionu uherskobrodského,“ prozradil Jakešův zástupce Dalibor Jirásek.
Podle jeho slov dnes Charita postrádá především lékaře a zdravotní sestry do hospicové péče. Nedostatek zdravotních sester je ale patrný i v dalších službách.
Ačkoliv zájem veřejnosti o charitní služby je podle Jiráska velmi proměnlivý, dlouhodobá poptávka je o domovy pro seniory a pobytové odlehčovací služby, obzvlášť o domovy nízkokapacitního a rodinného typu.
Poprávka roste, nabídku limitují finance
„Také v terénu je poptávka po péči v poslední době rychle rostoucí, možná i na úkor služeb ambulantních. Jsme však limitováni financovaným počtem úvazků vycházejících ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji,“ naznačil Dalibor Jirásek a dodal, že tato práce asi nikdy nebude úplně doceněna.
„Dotace sice každý rok nepatrně rostou, takže provoz a mzdy vždy zajistíme, ale na nějaké větší rozšiřování služeb to rozhodně není. Nejvíc je to znát právě v terénních službách, kde máme financováno méně úvazků v přímé péči, než bychom potřebovali,“ poznamenal Dalibor Jirásek.
Aktuálně se mohou zájemci seznámit se současnými službami, nejnovějšími projekty i historií Charity Uherské Hradiště prostřednictvím expozice na 20 panelech před kostelem Svatého Ducha ve Staré Městě.
Naleznou tam rovněž vzpomínky zakladatelek, staré fotografie, koláž starých novinových článků, či "narozeninová přání" známých osobností nejen z našeho regionu. Výstava potrvá od 26. srpna do 4. září. Pak bude ke zhlédnutí i v dalších městech regionu, termíny jsou však zatím v jednání.
